Na dlouhý život se cítí připraveno jen 37% Čechů. Hůř jsou na tom ze srovnávaných zemí jen Slováci, ve Španělsku, které vede, je připravena více než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu NN životní pojišťovny a penzijní společnosti, který na podzim 2025 zpracovala Hasseltská univerzita. Dotazovali se 5 119 lidí ve věku 18 až 79 let v Česku, na Slovensku, v Belgii, Řecku a Španělsku.
Nejméně si Češi věří při pohledu na dlouhý horizont. Dostatek peněz na život do sta let očekává jen 28% z nich, opět nejméně ze všech zemí.
Podle zprávy dělí věk, kdy by Češi chtěli přestat pracovat, od věku, kterého by se chtěli dožít, zhruba třicet let. „Průzkum jde proti představě, že důchod je cílová rovinka. Může jít o dalších dvacet až třicet let života,“ upozorňuje produktový ředitel NN Životní pojišťovny Michal Korejs.
Šest z deseti Čechů často končí den vyčerpáním a téměř polovina má potíže držet krok s dnešním tempem. Své zdraví označuje za dobré nebo velmi dobré jen 42% lidí, nejméně ze všech zemí. Ve Španělsku je to 66%.
Nejméně si Češi věří při pohledu na dlouhý horizont. Dostatek peněz na život do sta let očekává jen 28% z nich, opět nejméně ze všech zemí. Ve Španělsku je to 45%. Důvěra klesá: v roce 2023 byla 34%.
Důchod si užívá 65% českých penzistů a pro 68% nebyl odchod z práce zásadní problém.
Alespoň tři měsíce by ze svých úspor dokázalo žít 53% respondentů. Lidé s rezervou na více než šest měsíců vykazují lepší skóre připravenosti i vyšší životní spokojenost. Mezi Čechy starší 45 let, kteří ještě nejsou v důchodu, ví jen 14%, kolik peněz budou v penzi potřebovat. Jen 11% má jasno, kolik si má měsíčně odkládat.
Důchod si užívá 65% českých penzistů a pro 68% nebyl odchod z práce zásadní problém. Přizpůsobit se poklesu příjmů ale muselo 52% z nich a 56% by dělalo víc, kdyby jim to finance dovolily. Lidé nad 45 let se v penzi nejčastěji těší na odpočinek (58%), více času na vlastní přání (52%) a novou životní etapu (48%).
Navzdory obavám Češi hodnotí svůj současný život dobře. Ve spokojenosti skončili druzí za Belgií a častý či trvalý stres udává jen 15% z nich, stejně jako na Slovensku. V Řecku je to dvojnásobek, 30%.
