Minimální mzda se od ledna 2027 zvýší z 22 400 na 24 900 korun měsíčně, tedy o 2 500 korun (zhruba 11%). Hodinová sazba při 40hodinovém týdnu dosáhne 148,30 koruny. Změna se promítne i do dohod, zdravotního pojištění, příplatků a daňového bonusu.
Vláda stanovila koeficient pro výpočet minimální mzdy na rok 2027 na 0,446 a na rok 2028 na 0,458. Minimum se tak odvozuje od 44,6%, respektive 45,8% predikované průměrné mzdy. Díky valorizačnímu mechanismu podle zákoníku práce mohou firmy s novou částkou počítat v rozpočtech ještě před začátkem roku.
Minimum platí i pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Pokud hodinová odměna zákonnou hranici nedosáhne, musí zaměstnavatel doplatit rozdíl. Do minima se přitom nezapočítává mzda za přesčas ani příplatky za noční práci, víkendy, svátky nebo ztížené prostředí.
Roste také minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. Pojistné z něj bude po zaokrouhlení 3 362 korun měsíčně. U zaměstnanců s nižším příjmem, na které se nevztahuje výjimka, může být nutný doplatek, který zpravidla hradí zaměstnanec přes zaměstnavatele. Platí to i pro kratší úvazky. Podle advokátky Kateřiny Polákové kratší úvazek sám o sobě nesnižuje minimum pro zdravotní pojištění.
Ve sféře platů se pro rok 2027 příplatek za ztížené prostředí pohybuje od 1 245 do 3 735 korun měsíčně. Ve sféře mzdy je minimální příplatek odvozen od minimální mzdy, takže také vzroste.
Hranice ročního příjmu pro nárok na daňový bonus na dítě je šestinásobkem minimální mzdy a vzroste na 149 400 korun. Pro měsíční výplatu bonusu zaměstnavatelem bude rozhodovat příjem 12 450 korun. Dotkne se to hlavně zaměstnanců s nízkými nebo nepravidelnými příjmy.
Zaručený plat ve veřejné sféře je na minimální mzdu navázán. Pro rok 2027 jsou vyhlášeny nejnižší úrovně od 24 900 korun v první skupině prací po 39 840 korun ve čtvrté. Vláda však zároveň navrhla právní úpravu zaručeného platu od ledna 2027 zrušit, jeho uplatnění tedy závisí na legislativě.
Vyšší minimum zmenšuje odstup mezi nejnižšími a vyššími mzdami. Firmy proto mohou zvažovat zvýšení i u zkušenějších pracovníků, zákon to ale nevyžaduje. Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz, upozorňuje, že souhrnný dopad bude větší v provozech s mnoha nízkopříjmovými pozicemi nebo brigádníky.
