Modernizace veřejných budov by mohla podle ČEZ ESCO ušetřit až 20 miliard korun ročně. Novela zákona o rozpočtových pravidlech nově umožňuje i organizačním složkám státu využívat projekty energetických úspor se zárukou (EPC) financované dodavatelskými úvěry. Investice se tak mohou se souhlasem ministerstva financí splácet z dosažených úspor a stát je nemusí hradit najednou ze státního rozpočtu.
Česko přitom zaostává. V roce 2024 splnilo jen 30% cíle, podle něhož se má ročně renovovat 3% plochy veřejných budov. Více než 70% budov ústředních vládních institucí nedosahuje energetické třídy C. Od roku 1994 bylo v zemi realizováno 315 projektů EPC u 1 700 objektů, které podle údajů z konference přinesly úspory sedm miliard korun.
Dodavatel v EPC projektu smluvně garantuje dosažení stanovených úspor. Kraje a města podle generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka mají s modelem dlouholeté zkušenosti. Stát byl dosud omezen rozpočtovými pravidly, která mu dodavatelské úvěry nedovolovala. Novela podle Čermáka „může výrazně urychlit tempo energetických renovací“.
Tématu se věnovala diskuse pořádaná Institutem pro veřejnou diskusi, partnery byli ÚJV Řež a KPMG.
Středočeský kraj investuje do renovací přibližně 3,7 miliardy korun do 154 objektů. Minimální garantované roční úspory dosahují 67 milionů korun. Hejtmanka Petra Pecková upozornila, že pro menší obce mohou být takové projekty příliš složité a potřebují odbornou podporu a dostupné finanční nástroje.
Kongresové centrum Praha investovalo 135 milionů korun s garantovanou úsporou 24 milionů ročně. Za devět let se podle ředitelky Lenky Žlebkové ušetřilo 340 milionů a investice se vrátila za méně než pět a půl roku. Součástí je i fotovoltaika, která pokrývá asi desetinu spotřeby elektřiny. Žlebková zároveň varuje, že ne každé energetické opatření se ekonomicky vyplatí.
Garance úspor automaticky neznamená, že pokryjí všechny náklady. Podle Zdeňka Obruči z KPMG záleží na výběru budov, kvalitních datech, realistickém posouzení návratnosti a rozdělení odpovědnosti. Novela sama nestačí, rozhodne podle něj také odborná kapacita institucí a ochota přijímat dlouhodobé závazky. Překážkou je i krátký horizont rozhodování, který odpovídá volebnímu období, zatímco návratnost se počítá na roky.
