Není obvyklé, aby guvernér ČNB veřejně vyjadřoval své pochybnosti o vládou připravovaných daňových změn. Kritická slova Jiřího Rusnoka ale ekonomičtí analytici chápou. „Má pravdu, když mluví o tom, že podpora vyšších příjmových skupin skrze navrhovanou daňovou reformu je neefektivní, protože – jak řekl – u výše příjmových skupin skončí v úsporách a investicích ne zcela produktivního charakteru, například právě v nemovitostech,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Jak dodává, ČNB však probíhající politickou debatu ovlivní jen stěží. Na rozhodnutí vlády však centrální banka reagovat může a to hned ve dvou směrech. Z pohledu měnové politiky znamená silnější měnová expanze příklon k “fiskálnímu” scénáři ČNB, který počítá s růstem sazeb již na začátku příštího roku. Bankovní rada sice byla relativně skeptická i vůči základnímu scénáři (počítajícímu s růstem sazeb později v průběhu roku 2021) a mezi jejími členy převládal názor, že sazby mohou vzhledem k vážnějšímu průběhu pandemie jednoduše zůstat příští rok beze změny. Výraznější fiskální expanze ale může otázku růstu sazeb v příštím roce vrátit do hry.
Z pohledu finanční stability se pak dá očekávat, že se centrální banka více zaměří na sledování státního dluhu, modelování jeho udržitelnosti a pravděpodobně připraví zátěžové testy zkoumající udržitelnost financování českého státu na trzích. „Z pohledu centrální banky je to důležité, protože české banky drží výrazný objem státních dluhopisů a v tuto chvíli jsou rizikové prémie na českém vládním dluhu relativně nízké. Pokud by začal mít český stát příští rok problémy s upisováním masivních emisí a rizikové prémie šly vzhůru, podepsalo by se to negativně na bilancích finančních institucí,“ konstatuje Bureš.
