Polský prezident Andrzej Duda vyzval ostatní země NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu až na úroveň tří procent HDP, nyní ALiance požaduje procenta dvě. Bezpečnostní situace se podle Dudy změnila a dohody předchozích dekád nejsou dostatečně ambiciózní.
Jak upozorňuje server Euractiv, samo Polsko v tom jde příkladem. V roce 2023 vydávalo na obranu čtyři procenta HDP, což zemi řadí k největším investorům do obrany mezi členy NATO.
„To, co bylo adekvátní situaci v roce 2014, tváří v tvář ruské agresi proti Ukrajině rozhodně nestačí,“ řekl Duda během své návštěvy kanadského Edmontonu. Polský prezident rovněž přivítal 2,5procentní výdajový závazek do roku 2030, který v úterý učinil britský premiér Rishi Sunak a který jde podle Dudy „správným směrem“.
„Rusko, které napadlo Ukrajinu, je dnes agresorem. Musíme se opevnit, aby se nás nikdo neodvážil napadnout,“ řekl. Na otázku, zda zvyšování obranných rozpočtů a prohlášení Ruska jsou přímou cestou k vojenské konfrontaci, odpověděl „zcela opačně“. To, co NATO dělá, je podle Dudy „všechno možné, jen ne směřování k přímé konfrontaci“ s Ruskem. „Je to cesta, jak přímé konfrontaci zabránit,“ dodal.
V pondělí Duda rovněž oznámil, že Polsko je připraveno umístit na svém území jaderné zbraně v rámci programu sdílení jaderných zbraní. Potvrdil, že o této otázce jednal s americkou administrativou během své nedávné návštěvy.
Polský premiér Donald Tusk, jehož strana Občanská platforma (PO, EPP) byla dříve k rozmístění jaderných zbraní na území Polska skeptická, vyzval k setkání s prezidentem, aby „lépe pochopil jeho záměry“. „Tato myšlenka je (…) velmi vážná a musel bych znát všechny okolnosti, které prezidenta k jeho prohlášení vedly,“ řekl.
