Koruna jako jediná v regionu odolává

czech-republic-g912f00c19_1280

Minulý týden byl ve znamení mírného posílení české měny zpět pod hranici 25,30 EUR/CZK, přičemž po většinu týdne se kurz k euru držel poblíž úrovně 25,25 korun. Oproti pozicím z konce léta tak koruna v souladu s našimi aktuálními očekáváními zůstává na slabších hodnotách.

Předpokládáme, že vzhledem k nárůstu nejistoty ohledně budoucího vývoje na globální scéně a dalším faktorům, jako je pomalejší pokles úrokových sazeb v USA, bude prostor pro posilování koruny minimálně do poloviny příštího roku spíše omezený.

Navzdory nelichotivým faktorům působícím proti koruně v posledních dvou měsících však můžeme vypíchnout její až překvapivou stabilitu vůči evropským „rivalům“, kdy se pohybovala v intervalu 25,20-25,35 EUR/CZK a dále neoslabovala. K dnešnímu dni je její hodnota dokonce o 0,1 % silnější než po začátku října.

Pro srovnání, polský zlotý za stejné období oslabil o 0,3 %, maďarský forint odepsal dokonce 5,7 %. V rámci minulého týdne byla přitom lepší relativní pozice koruny ovlivněna spíše zahraničními než tuzemskými daty, z nichž byla zásadní pouze mírná revize růstu HDP ve 3. kvartále z 0,3 % na 0,4 % k/k.

Eurozóně však neprospívá utlumený výhled pro německé hospodářství, jemuž stále méně důvěřují jeho vlastní firmy i spotřebitelé. Průzkum Ifo z předešlého pondělí odhalil až překvapivý pokles sentimentu firem, který tentokrát nepocházel jen z upadajícího zpracovatelského průmyslu, ale dokonce i ze sektoru služeb.

Špatnou náladu pak potvrdil i průzkum GfK, jehož výsledek mohl být umocněn rozpadem německé vládní koalice. Další trhlinu v pozici eurozóny navíc způsobila i francouzská politika na pozadí obav, že vláda M. Barniera nezvládne prosadit dostatečné škrty ve státním rozpočtu vedoucí k nápravě veřejných financí.

Dluhopisový trh zareagoval zdražením francouzských výpůjčních nákladů (10Y) chvilkově dokonce nad úroveň Řecka. Problémy francouzského dluhu sice zůstávají na míle vzdáleny těm, kterým čelilo Řecko během dluhové krize, v době hrozících celních válek by si však manévrovací prostor veřejných financí žádal o zvětšení napříč kontinentem.

To mohou potvrdit i státy V4, v rámci nichž je Česko nejambicióznější, což kvitují ratingové agentury. Naopak Maďarsko v pátek zaznamenalo snížení výhledového hodnocení Moody´s na negativní.

Tento týden se může nálada na tuzemském devizovém trhu vyvíjet ve světle dnešního nelichotivého výsledku PMI ze zpracovatelského průmyslu, ale také zprávy o plnění státního rozpočtu během listopadu.

Ve středu nás čekají data ohledně růstu mezd ve třetím čtvrtletí (očekáváme +4,6 % r/r reálně), v pátek data o tržbách v maloobchodním sektoru (očekáváme +4,6 % r/r). V rámci zahraničních dat bude pozornost směřovat zejména na americký trh práce, kde se po takřka tragickém říjnovém výsledku pracovních míst očekává korekce směrem výše.

Na trh práce se bude ohlížet i americký dolar, který na jeho výsledky může reagovat zejména v kontextu případné úpravy zatím spíše nejednoznačných očekávání ohledně výhledu dalších zasedání Fedu.


Autorem textu je Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat