V roce vstupu Česka na jednotný evropský trh dosahovala ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele v PPS 81 % průměru EU (27) a 66 % úrovně Německa. Ekonomická výkonnost ČR byla sice v našem regionu střední a východní Evropy nejvyšší, ale zaostávali jsme tehdy za Řeckem, Portugalskem či Španělskem.
Za 20 let od vstupu Česka do EU se podařilo zvýšit životní úroveň o 10pb na 91 % průměru EU a vůči Německu o 12pb na 78 %. Ze všech zemí, které přistoupily spolu s námi do EU, dosahuje vyšší úrovně pouze Malta a Kypr.
Zlatá éra konvergence české ekonomiky nastala vzápětí po vstupu do EU doprovázeného silnou vlnou globalizace po vstupu Číny od WTO.
Ačkoliv si Česko i nadále drží prvenství mezi zeměmi Visegradské čtyřky (V4) v ekonomické úrovni a je stále výrazně nejblíže průměru EU (Polsko 80 %, Maďarsko 76 %, Slovensko 73 %), dohánění je u těchto zemí ale značně rychlejší, u Polska téměř +30 procentních bodů, přičemž se ekonomická úroveň Polska za posledních 20 let zvýšila 1,5krát, Česka jen o 7/8.
Zlatá éra konvergence české ekonomiky nastala vzápětí po vstupu do EU doprovázeného silnou vlnou globalizace po vstupu Číny od WTO.
Tempo růstu HDP na hlavu v PPS se tehdy pohybovalo mezi 5-6 % ročně, a to po dobu 4 let. Úspěšnou konvergenci ale přerušila jak globální finanční krize, tak následně covidový šok, který vystřídal cenový (energetický) šok. Velmi otevřená ekonomika závislá na vývoji zahraniční poptávky, s malým domácím trhem, navíc zmítaná šoky a propadem důvěry v ekonomiku, vedla nakonec k poklesu ekonomické úrovně zpět na 91 % z maxima 93 % v roce 2020.
Ačkoli se česká ekonomika od vstupu do EU výrazně přibližuje ekonomické úrovni členských států EU, mnohé regiony spíše zaostávají, polovina z nich se dokonce vzdaluje. Hlavní město Praha je tahounem české konvergence k průměru EU, když významně převyšuje zbytek republiky a rozdíly se spíše dále zvětšují. Od vstupu Česka do EU vzrostla o více než 120 % a jako významná evropská metropole dosahuje přes 200 % průměru zemí EU.
I přes dynamický vývoj hlavního města nejvyšší přírůstek zaznamenal Jihomoravský kraj, jenž zahrnuje moravskou metropoli – Brno. Důvodem progresivního vývoje tohoto regionu, který od roku 2004 vzrostl o více něž 130 % (více než Praha), může být zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu (zejména elektrotechnické a IT obory) na úkor snižování sektoru zemědělství a průmyslu či významná alokace evropských fondů do podpory vysokých škol, vědy a výzkumu. Naopak nejpomaleji konvergujícím regionem je Karlovarský (+61 %), kde dochází k prohlubování strukturálních problémů.
Komentář vychází z aktuální analytické publikace Raiffeisenbank: Česko, 20 let v EU. Bohatší, ale ne nutně odolnější
