Po třinácti letech pravděpodobně skončí zdaňování práce skrze superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou pravděpodobně nad 140.000 korun měsíčně a část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. To vše ale kvůli vysokým nákladům pravděpodobně jen na dva roky.
Změnu někteří analytici a experti kritizují s tím, že tato změna pomůže především bohatým, kterým půjde “do kapsy” naprostá většina daňových úspor. „Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní. To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic. Peníze poslané státem do peněženek domácností se tak nemusí do ekonomiky vracet a poskytnout žádoucí vzpruhu,“ konstatuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Reforma podle něj neřeší ani žádný systémový problém. „Zdali počítáme daně z hrubé nebo superhrubé mzdy, je technická otázka, která nehraje velkou roli. Jestli něco podnikatele a domácnosti zatěžuje, jsou to spíše časté změny daňového systému. Je pravda, že zdanění práce je v Česku vysoké a bylo by správné ho snížit. Pak ale nedává smysl dočasné snížení na dva roky, ale promyšlená reforma, která začne racionalizací výdajů,“ dodává Bureš.
Naopak hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda změnu vítá a přijetí daňového balíčku označuje za dobrou zprávu pro českou ekonomiku. „Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy,“ argumentuje.
Realisticky je ale podle něj třeba počítat se schodkem v roce 2021 až kolem 410 miliard korun, neboť – jak plyne z vyčíslení ministryně financí Aleny Schillerové během sněmovního jednání v noci na dnešek – dopad schváleného balíčku do státního rozpočtu bude 87 miliard ročně. Celková zátěž balíčku na veřejné rozpočty pak má činit 130 miliard.
„Důležité i tak ale je, aby vláda vyslala jasnější signál, že také hodlá osekávat své běžné výdaje a že po roce 2021 hodlá razantně veřejné finance konsolidovat. Jinak opravdu hrozí výraznější zhoršení stavu tuzemských veřejných financí, které v krajním případě může vést ke zhoršení ratingu bonity dluhu České republiky, a tedy k prodražení nákladnosti obsluhy vládního dluhu, či dokonce k neplnění příslušného maastrichtského kritéria pro přijetí eura,“ říká Kovanda.
