Česko má rovnostářskou daň z příjmu, ale jedno z největších zdanění práce ve vyspělém světě. Toto hodnocení části českého daňového systému se opakuje pravidelně a nechybí ani v aktuálním Hospodářském přehledu OECD za rok 2020 pro Českou republiku. To přichází právě ve chvíli, kdy vláda prosazuje daňové změny, jež jsou v mnohém opakem expertních doporučení. Souhrnný pohled na českou ekonomiku OECD zveřejnila shodou okolností právě ve chvíli, kdy parlament řeší návrh státního rozpočtu na rok 2021 a zároveň finální podobu daní z příjmu i výši nezdanitelné položky na poplatníka.
„Český daňový systém by měl být reformován a měl by být více prorůstový. Těžkým daňovým břemenem je zatížena práce, především pak vysoké příspěvky na sociální pojištění, což není optimální,“ konstatuje zpráva. Vysoké zdanění práce potvrzují i tuzemská srovnání. Jen na pojistném na sociální zabezpečení plánuje vláda v příštím roce vybrat 548,5 miliardy, meziročně o 28,4 miliardy více.
OECD Česku vyčítá nadužívání výjimek a snížených sazeb daně z přidané hodnoty. Námitku čteme opět v době, kdy ministerstvo financí oznámilo, že do nižší sazby nově zařadí dámské hygienické potřeby. „Snížené DPH je špatně zacíleno, nepomáhá boji s chudobou,“ konstatuje zpráva.
Vláda od letošního května do nižší, desetiprocentní sazby DPH přesunula například i stravování, prodej točeného piva, některé řemeslné a odborné služby a také vodné a stočné.
OECD upozorňuje i na velmi nízkou daň z nemovitosti, která navíc nezohledňuje hodnotu majetku, ale metry čtvereční. Česko by mělo podle doporučení mělo zdaňovat činnosti zatěžující životní prostředí.
OECD je mezivládní organizace 36 ekonomicky rozvinutých zemí světa. Koordinuje ekonomickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje volný mezinárodní obchod a nabízí právě i expertní stanoviska a doporučení. Přehled za rok 2020 (předchozí k České republice OECD vydala v roce 2018) dnes na společné online konferenci představil generální tajemník organizace Ángel Gurría a český premiér Andrej Babiš.
Expertům organizace se nelíbí ani to, jak nepoměrně nižší daně a odvody na sociální pojištění platí osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíl v ekonomice je ve srovnání s ostatními zeměmi OECD nadprůměrně vysoký.
„Nižší vyměřovací základ pro sociální příspěvky vyvolává otázky, nakolik je to spravedlivé, přiměřené a udržitelné. I když mají OSVČ stejný nárok na zdravotní péči jako zaměstnanci, přispívají na ni podstatně méně. Důsledkem nižších sociálních příspěvků jsou pak nízké důchody a chudoba ve stáří,“ čteme ve zprávě.
K dobrovolným vyšším odvodům vyzývá živnostníky dlouhodobě a ne příliš úspěšně i české Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vysoké odvody zaměstnavatelů vytváří podle OECD „daňový klín“: rozdíl mezi mzdou, kterou zaměstnanci dostanou na účet a celkovými náklady pro zaměstnavatele. Tento „klín“ je v Česku vyšší než průměr OECD. „Česká republika by mohla reformovat svůj daňový systém neutrálním způsobem z hlediska příjmů, zvýšit progresi zdanění fyzických osob, snížit náklady zaměstnavatele, tím podpořit růst, což by pomohlo obnovit fiskální udržitelnost,“ navrhuje OECD.
Vláda nyní naopak prosazuje zrušení superhrubé mzdy, snížení daní zaměstnancům na 15 % (respektive 23 % u vysokých příjmů zhruba nad 140 tisíc korun), ale zachování vysokých odvodů zaměstnavatelů.
Možný prostor pro nové a vyšší daňové příjmů vidí OECD u zdanění výroby negativně ovlivňující životní prostředí a ve zvýšení daní z nemovitosti. Chválí Česko za úspěchy ve zvyšování příjmů z DPH (ale vyčítá nadužívání snížených sazeb) i vlivem zavedení elektronické evidence tržeb. Právě EET ovšem vláda – s argumentem, že tím pomáhá živnostníkům v koronavirové krizi – na dva roky pozastavila, de facto zrušila.
„Celkový daňový příjem z majetkových daní v poměru k HDP je v České republice jeden z nejnižších ze zemí OECD. Výpočet daně se odvíjí od rozlohy majetku, nikoli jeho reálné hodnoty. Zranitelné chudší domácnosti by na základě doložení příjmů mohly mít ze zvýšené sazby výjimku. Celkové zvýšení daně z nemovitosti by však pomohlo samosprávám, které by vyšší příjmy mohly investovat do veřejných služeb,“ konstatují experti OECD.
Vládou prosazované daňové změny naopak samosprávám vlivem rozpočtového určení daní finance výrazně sníží. Pokud jde o majetkové daně, vláda letos zcela zrušila daň z nabytí nemovitostí (což byla ve struktuře státního rozpočtu oficiálně jediná majetková daň). Státní rozpočet naopak nově počítá třeba s daní z digitálních služeb ve výši 7 % (má přinést asi 2,5 miliardy korun). Vztahovat se má na „společnosti s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 mil. Kč.“ Zákon je však teprve ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.
OECD Česko upozorňuje mimo jiné i na nedostatečné investice do výzkumu a vývoje („Intenzita investic do výzkumu a vývoje sice v čase roste, stále je výrazně pod průměrem OECD.“), nízkou produktivitu práce, pomalé zavádění moderních technologií, i na nedostatečnou kontrolu a předcházení rizik korupce.
