V minulém týdnu pokračovala stabilizace české koruny v úzkém pásmu 25,30-25,40 EUR/CZK. Tento trend nenarušilo ani zasedání Evropské centrální banky, která ponechala úrokové sazby na stávajících úrovních. To ovšem nebylo žádné překvapení, napříč trhem se takovéto rozhodnutí očekávalo.
Zajímavější tak byla následná tisková konference prezidentky Christine Lagarde včetně představení nové makroekonomické predikce. Ta reflektuje příznivý vývoj inflace, a proto byl snížen odhad průměrné inflace pro tento rok z 2,7 % na 2,3 %. Dosažení inflačního cíle a jeho stabilní udržení by se mělo podařit v příštím roce, kdy průměrná inflace má dosahovat výše 2,0 %. Na druhé straně byl snížen odhad výkonu ekonomiky eurozóny z 0,8 % na 0,6 %.
Kombinace těchto dvou faktorů tak vytváří větší tlak na bankovní radu, aby zahájila cyklus uvolňování měnové politiky. Nicméně Christine Lagarde znovu zopakovala, že debata o snižování sazeb zatím nezačala. Podle ní je třeba mít více důkazů, že inflace opravdu směřuje k cíli ECB. Zároveň zopakovala narativ nutnosti vyčkání na další data a jejich vyhodnocení, zvláště v oblasti mzdového vývoje. Toto zasedání tak nepřineslo mnoho nového, a i proto naše prognóza zůstává neměnná, kdy očekáváme první snížení sazeb v červnu tohoto roku.
Především začátek tohoto týdne může dopadat na českou korunu, když již dnes dopoledne byl zveřejněn výsledek únorové inflace, která činí rovná 2 %. To je výrazně nižší výsledek, než který očekávala (2,8 %) ČNB ve své prognóze z února. Pozitivní inflační vývoj tak dává bankovní radě prostor pro další snižování sazeb, nicméně je otázkou, jak silný krok (-50bb či -75bb) udělá a zda budou členové bankovní rady brát v potaz sílu české koruny, na níž bude mít jejich rozhodnutí přímý dopad.
Ta v reakci na dnešní výsledek inflace mírně posílila k 25,26 EUR/CZK, ale vidina zužujícího se úrokového diferenciálu může vytvářet tlak na korunu, což může vést k opětovnému oslabení směrem k 25,50 EUR/CZK. Dále již zítra dorazí z USA výsledek tamní únorové inflace. Trh očekává stagnaci meziroční míry inflace na 3,1 % a jen velmi mírný pokles jádrové inflace z 3,9 % na 3,7 %.
Navíc americká ekonomika neustále udivuje svou odolností, když spotřeba domácností zatím neochabuje a trh práce zůstává poměrně napjatý. Důsledkem takového vývoje je, že Fed rozhodně nezahájí cyklus uvolňování měnové politiky v březnu, jak si trh přál, ale nejdříve v červnu a nelze ani vyloučit, že k tomuto kroku dojde až ve druhé polovině roku. Vyšší sazby za Atlantikem tak budou nadále lákat investory, což by se mělo projevit posílením USD, a naopak oslabením rizikovějších měn včetně české koruny.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
