O 10,78 miliardy korun za očekáváním vloni zaostal výběr spotřební daně z tabáku. Rozpočet z ní inkasoval 56,22 miliardy korun, což je přesně stejně jako před čtyřmi lety. Sazba daně přitom mezitím vzrostla o třetinu. Zatímco do roku 2018 výnos lineárně rostl až na úroveň 58,81 miliardy korun, od roku 2018 výběr kolísá a trendově se snižuje s ročním průměrem 57,21 miliardy korun. Tuzemská spotřeba tabákových výrobků přitom neklesla, ale přesunula se do méně zdaněných kategorií a k nákupům polských a slovenských výrobků. Ukázala to Analýza spotřební daně z tabákových výrobků v ČR a na evropské úrovni publikovaná na půdě Katedry hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.
„Zatímco sazba daně vzrostla za čtyři roky o třetinu, příjem státu z ní nestoupl ani o korunu,“ shrnuje autor analýzy, hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Příčinu je třeba hledat v rychlém růstu cen zejména u cigaret, který byl způsoben příliš vysokým zvýšením sazby spotřební daně v příliš krátkém čase. Rovněž došlo k podstatné změně vnitřní struktury sazeb spotřební daně na jednotlivé tabákové výrobky, což vedlo k následnému růstu popularity levnějších tabákových produktů, zejména zahřívaného tabáku,“ vysvětluje Křeček.
Celková velikost legálního trhu s tabákovými výrobky v České republice se zmenšuje. Největší pokles se týká cigaret, jejichž prodeje lineárně klesají v průměru o 1,7 miliardy cigaret ročně (o 24,4 procenta během tří let). Ostatní kategorie tabákových výrobků rostou, tento růst však nepokrývá pokles u cigaret.
Historicky platilo, že až třetinu cigaret prodaných v České republice nakoupili přímo na hranicích spotřebitelé z Německa a Rakouska. Nabízí se vysvětlit pokles prodejů na hranicích cestovními omezeními v důsledku pandemie. Dlouhodobé trendy očištěné o sezónní výkyvy ale potvrzují, že skutečným důvodem je odstranění cenové atraktivity tabákových výrobků v ČR. V roce 2019 kleslo množství cigaret oproti předchozímu roku o 2,1 miliardy kusů, ačkoliv data nebyla ovlivněna pandemií. V roce 2021 pak množství kleslo o 1,7 miliardy kusů oproti roku 2020, přičemž v loňském roce byla cestovní omezení méně striktní než ihned po propuknutí pandemie v roce 2020.
Cenová výhoda oproti Německu je na české straně hranic jen 12 korun na krabičce cigaret. To je úspora 240 korun při koupi dvou kartonů. Stejnou částku však Němci utratí za pohonné hmoty, které spotřebují jízdou z Drážďan do českého pohraničí a zpět. Spotřebitelé z Rakouska dnes nákupem v Česku ušetří nejvýše 8 korun u nejlevnějších krabiček cigaret. Pokud si však doma koupí velké balení prémiových značek, pak nákup v Rakousku vyjde levněji než v České republice.
Extrémní je pak rozdíl v ceně ve srovnání s Polskem. Nejlevnější legální cigarety v Polsku stojí polovinu toho, co v České republice. Balení prémiových cigaret je v Polsku levnější o 37 korun. Podobně na Slovensku, kde je cena nižší oproti České republice zhruba o 20 procent. A netřeba připomínat, že kuřáci z Německa a z Rakouska mohou stejně snadno jako do Česka vyrazit na nákupy právě do Polska respektive na Slovensko, kde ušetří více.
Jestliže tak ještě před několika lety platilo, že z německého a z rakouského širokého pohraničí se jezdí cigarety nakupovat do Česka, pak tato cenová výhoda dnes již prakticky neexistuje. Naopak spotřebitelé z Česka se učí jezdit nakupovat cigarety, i další sortiment, do Polska a v menší míře také na Slovensko. Tyto problémy se podle analýzy v následujících letech ještě prohloubí, protože jak již předchozí Sněmovna schválila, v Česku letos stoupne daňová zátěž na cigarety o 4 koruny a o další 4 koruny v roce 2023. Naproti tomu v Německu se očekává zvýšení daňové zátěže o 2,5 koruny a v Rakousku o 1,5 koruny.
