Česká republika dlouhodobě patří k zemím regionu střední a východní Evropy s nejhorší morálkou publikování účetních závěrek podnikatelských subjektů. Zatímco sousední Slovensko či některé balkánské země se pohybují na hranici 80-90 %, v České republice jde dlouhodobě pouze o 35-50 % aktivních firem.
Je to důsledek pomalé digitalizace, benevolentních a nejasných pravidel i laxního přístupu státního aparátu. Dle experta společnosti Coface je přitom zveřejňování těchto údajů v zájmu samotných firem, neboť přispívá k informovanosti, transparentnosti a rozvoji kultury podnikatelského prostředí.
Jestliže něco dlouhodobě charakterizuje situaci zveřejňování účetních závěrek v České republice, je to nízký počet publikovaných dokumentů, stručnost uváděných informací a řada formálních nedostatků.
Regionální srovnání není pro české firmy lichotivé. Je však potřeba zohlednit, že každá země má svá pravidla pro zveřejňování a zpřístupnění účetních závěrek. I přesto z tohoto srovnání české firmy nevycházejí vůbec dobře.
„Ještě velmi nedávno se podíl zveřejněných finančních závěrek aktivních firem v ČR dlouhodobě pohyboval kolem 35 %. A to mluvím pouze o rozvahách, u výsledovek se bavíme maximálně o 12-15 %. Pouze ojediněle na tom byl v regionu CEE někdo hůře,“ říká Martin Ambler, vedoucí oddělení informací ze společnosti Coface a dodává, že od loňska se u nás situace začala pomalu zlepšovat.
Především díky možnosti přenosu dat z daňových přiznání do veřejného obchodního registru. „Loni bylo touto dobou v ČR publikováno zhruba 40 tisíc závěrek, letos už je to dvakrát tolik. Potřebovali bychom se však dostat na vyšší násobky těchto čísel. Uvidíme, zda následující měsíce potvrdí mírně optimistický trend,“ dodává.
Jestliže něco dlouhodobě charakterizuje situaci zveřejňování účetních závěrek v České republice, je to nízký počet publikovaných dokumentů, stručnost uváděných informací a řada formálních nedostatků. Ve všech třech aspektech patří české firmy k nejhorším v regionu CEE. Kvalita zveřejněných výkazů a jejich čitelnost není valná vzhledem k možnosti publikování dokumentů prakticky v jakémkoli formátu. Například firmy v sousedním Slovensku povinně zveřejnují závěrky ve strukturovaném formátu. To napomáhá nejen snadno číst a využívat tato data, ale také rychle a strojově opravovat případné chyby.
Dle zkušeností společnosti Coface trpí každá desátá závěrka formálními nedostatky, má začerněné či jinak nečitelné údaje. Přibývá také firem, které podávají velmi stručné informace nebo je záměrně neuvádějí a vymluví se na chybu.
Máme oprávněné obavy, že nová legislativa morálku uveřejňování účetních závěrek ještě zhorší.
Situaci by pomohla narovnat rychlejší digitalizace, propojování státních registrů a lepší fluktuace dat. Stát by měl nastavit jasná pravidla pro zpracování účetních závěrek, včetně jednotného formátu, způsobů kontroly i případných sankcí.
Zásadní vliv může mít nový zákon o účetnictví, pokud by byl schválen v současném znění. To mimo jiné počítá s významným navýšením limitů pro povinný audit účetní závěrky. Řadě firem tím odpadne povinnost auditovat a zveřejňovat výsledky. Nastoupený kladný trend zveřejňování závěrek by tedy mohl rychle skončit a vrátit Českou republiku na chvost žebříčku zemí střední a východní Evropy.
„Máme oprávněné obavy, že nová legislativa morálku uveřejňování účetních závěrek ještě zhorší. Pokud projde návrh na zásadní navýšení limitů pro povinný audit, lze očekávat menší chuť firem zveřejnit klíčové výsledky hospodaření a dalších důležité informace,“ říká Martin Ambler.
