Přestože se od zasedání ECB v tomto týdnu žádná zásadní změna v nastavení měnové politiky nečekala, na pozadí akcelerujících inflačních tlaků nelze vyloučit další posun komunikace jestřábím směrem. Březnová inflace v eurozóně totiž opětovně překvapila svou dynamikou a meziročně se vyšplhala již na 7,5 %. Rozhodování ECB však významně komplikuje stagflační šok v podobě války na Ukrajině, který sice dále zvyšuje cenové tlaky, zároveň ale působí ve směru nižšího růstu, jak potvrzují březnové předstihové indikátory v eurozóně.
Poslední komentáře ze strany ECB dávají tušit, že plán postupné normalizace měnové politiky bude pokračovat nehledě na válku na Ukrajině a s ní spojené nejistoty. To jen potvrzuje, že uvnitř ECB došlo v posledních měsících k jestřábímu obratu, jak ostatně dokládá i zápis z březnového zasedání. Na tom centrální bankéři posvětili rychlejší konec mimořádného programu nákupu aktiv (APP), ke kterému by mělo dojít na konci června. ECB si sice nechává v záloze možnost dalšího prodloužení APP, ta se však při pohledu na intenzitu aktuálního inflačního šoku jeví relativně málo pravděpodobná.
Ukončení mimořádného nákupu aktiv by mělo otevřít dveře pro první růst úrokových sazeb v eurozóně od roku 2011. Nečekáme, že by se dnes ECB – vzhledem k přetrvávajícím nejistotám – zavázala ke konkrétnímu datu prvního zvyšování sazeb, druhá polovina tohoto roku se však jeví pravděpodobně (a v souladu s očekáváním trhu). Navíc, pokud by dále sílily cenové tlaky a druhotně se propisovaly také do inflačních očekávání, na stole by mohl být ještě rychlejší a agresivnější cyklus utahování měnových šroubů.
Na druhou stranu, uvnitř ECB panují nemalé obavy, že by růst úrokových sazeb (a s tím spojené obavy o fiskální udržitelnosti států jižního křídla) mohl vést k opětovnému rozšiřování spreadů na státních dluhopisových trzích v eurozóně. A to by byl z pohledu ECB nepříjemný problém, který může komplikovat transmisi její měnové politiky. Není proto překvapení, že v ECB již probíhá debata o novém nástroji, pomocí něhož by mohla centrální banka tlumit případnou fragmentaci na dluhopisových trzích spojenou s růstem úrokových sazeb.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
