Rozhodnutí ČNB opět zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 % je reakcí na pokračující inflační tlaky. Ty na ekonomiku působí nejen z vnějšku, ale jsou vytvářeny i v domácí ekonomice. Podle analytiků k tomu přispívá i přehřátý trh práce a expanzivně nastavená fiskální politika od začátku pandemie.
„Na zasedání v březnu počítáme s dalším navýšením repo sazby o 25bb na 4,75 %, čímž by měl být dosažen vrchol cyklu zvedání sazeb,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. „Ve druhé polovině roku očekáváme první snižování úrokových sazeb,“ dodává.
„Navýšení úrokových sazeb přinese další posílení koruny, což zmírní inflační tlaky, které si dovážíme ze zahraničí. Rovněž budou postupně tlumeny domácí inflační tlaky, protože kvůli vysokým úrokům se do ekonomiky dostane méně peněz. Díky tomu bychom již ve druhém pololetí letošního roku měli dostat inflaci částečně pod kontrolu,“ myslí si hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podle vyjádření ČNB má být ekonomika vystavena vysokým úrokovým sazbám co nejkratší možnou dobu. Hlavní slovo v tom bude mít vývoj inflace. Klíčový bude nejen start a tempo jejího zvolňování, ale i její struktura. Tedy do jaké míry bude inflace v první polovině 2022 popoháněna avizovaným růstem regulovaných cen, a do jaké míry zdražováním v jádrové složce.
„V naší prognóze počítáme se zvolňováním inflačních tlaků (včetně domácích) zhruba od poloviny roku, což spolu s fiskálním utahováním a pozvolna posilující korunou ČNB umožní přibrzdit navzdory očekávánému solidnímu tempu růstu HDP a nadále napjatému trhu práce,“ říká David Vagenknecht.
