Evropská centrální banka včera zvýšila sazby o 50bb namísto avizovaných 25bb. Důvodem byla vyšší inflační rizika a rozšíření arzenálu v nákupech aktiv. ECB má nadále k dispozici reinvestice v rámci pandemického programu PEPP a nově i anti-fragmentační nástroj TPI.
To znamená, že si může dovolit agresivněji zvyšovat sazby, protože případný nežádoucí dopad na dluhopisový trh může korigovat zmíněnými nástroji, píše ke včerejší hlavní makroekonomické události analytický tým Raiffeisenbank a pokračuje:
Hike o 50 namísto 25bb ale také znamená, že se ECB rozloučila s forward guidance, stejně jak to nedávno učinila například Bank of England nebo Fed, když zvýšily sazby víc, než se čekalo. V rozkolísaném makroekonomickém prostředí se to dá vnímat jako dobrý krok.
Situace se rychle mění a centrální banka potřebuje reagovat na poslední data. Forward guidance ji svazuje ruce. Odpoutání se od ní pak má negativní dopad na kredibilitu banky. Jakou váhu má signalizace hiku o x%, když se banka nakonec stejně rozhodne jinak…?
Má to ale i negativní efekt v podobě vyšší volatility na peněžním trhu. Jak jsme mohli vidět v USA, investoři přehodnocují svá očekávání úrokových sazeb prakticky s každým důležitějším ekonomickým údajem. Jinými slovy lze očekávat, že se peněžní trh v eurozóně také stane více citlivý na ekonomická data.