Úvodní reakce koruny na výsledky parlamentních voleb byla víceméně malátná. Naopak výsledek české inflace a politická krize ve Francii poslaly korunu krátkodobě do defenzivy, ze které se ale dostala. V tomto týdnu bude pro korunu klíčový zejména další politický vývoj ve světě, ale i doma.
Jaký byl vývoj koruny v minulém týdnu?
- Koruna má za sebou nabitý týden. Vše začalo víkendovými parlamentními volbami, které ovládlo hnutí ANO. To nejspíše sestaví vládu s SPD a Motoristy. První reakce koruny byla velmi mírná, když zůstala okolo úrovně 24,25 EUR/CZK.
- Hned v pondělí ráno byl zveřejněn předběžný odhad české inflace za měsíc září. Ta meziročně poklesla z 2,5 % na 2,3 % (výsledek potvrzen v pátek), ačkoli trh očekával nárůst na 2,6 % (stejně jako ČNB); náš odhad počítal se stagnací na 2,5 %. Pokud by tento dezinflační trend pokračoval, pravděpodobnost snížení sazeb ČNB by se zvýšila. To reflektovala i koruna, která oslabila nad hranici 24,30 EUR/CZK.
- Depreciace koruny pokračovala v úterý, kdy tuzemské měně nepomohl výrazně slabší výsledek českého průmyslu v srpnu a také nová kapitola politické krize ve Francii, kde padl další premiér (v pátek byl ovšem opět jmenován) a s ním padalo i euro. To v minulém týdnu vůči americkému dolaru ztratilo více než 1 % a kurz EUR/USD se posunul z 1,172 na začátku minulého týdne až k 1,161 EUR/USD. S tímto vývojem se svezla i koruna, která se přiblížila až ke 24,40 EUR/CZK.
- Od této úrovně se následně odrazila, k čemuž přispěl i středeční výsledek českého maloobchodu a stabilní míra nezaměstnanosti. Během středy navíc koruna mohla těžit z rozhodnutí Polské národní banky, která oproti predikcím analytiků (investoři se mírně přikláněli ke snížení sazeb) snížila úrokové sazby o 25bb. Zlotý mírně ztrácel, naopak česká měna mírně zpevnila k 24,35 EUR/CZK. Ve zbytku týdne byla koruna volatilnější, ale týden zakončila v blízkosti této úrovně.
Co čeká korunu v tomto týdnu?
- Tento týden by mohl být pro korunu klidnějším. Tuzemský ekonomický kalendář je téměř prázdný, když budou publikovány pouze výsledky běžného účtu platební bilance a cen v průmyslu a jejich vliv na vývoj koruny by měl být omezený.
- Nicméně korunu bude zajímat další povolební vývoj. Zdá se, že novou vládu budou tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž se bude jednat o přiznanou vládní koalici, a dokonce si již i tato uskupení předběžně rozdělila ministerstva. Otázkou pak je, vzhledem k rezonující nevoli ve veřejném prostoru, jak bude finančními trhy hodnoceno, že by mělo ministerstvo obrany připadnout hnutí SPD, které bývá kritičtější vůči výhradnímu směřování ČR na Západ.
- Ani globální ekonomický kalendář nepřetéká zajímavými událostmi. Sledovat však budeme výsledky průzkumu ZEW, které mohou naznačit další vývoj německé ekonomiky. Hlavní událostí pak mělo být zveřejnění zářijové inflace v USA, ale vzhledem k nadále přetrvávajícímu shutdownu se termín posunul na 24. října.
- Rytmus na měnových trzích tak bude v tomto týdnu udávat zejména politický vývoj. V USA budeme sledovat, zda se podaří ukončit shutdown, když republikáni vytváří zvýšený tlak na domluvu s demokraty prostřednictvím propouštění federálních zaměstnanců. Pokud by se našla shoda, dolar by to ocenil. Na druhé straně opětovná hrozba cel (Čína) ze strany Trumpa dolaru neprospívá, přičemž právě vývoj na EUR/USD bude ústředním v tomto týdnu pro korunu. Dále budeme sledovat dění ve Francii či na Blízkém východě (zda bude dodržováno příměří).
- Z dlouhodobější perspektivy předpokládáme mírnou korekci koruny. Důvodem je příznivý výhled české inflace, na jehož základě by bankovní rada ČNB mohla ještě snížit sazby, s čímž ale nyní trh nepočítá. A svou roli může sehrát i geopolitika, jejíž zklidnění by mohlo prospět dolaru a návrat investorů do USD by se koruně nezamlouval.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
