Zájem lidí o založení živnosti je letos v Česku zatím výrazně vyšší než v předešlých letech. V dubnu začalo podnikat 5 781 lidí. To je sice nejméně v tomto roce, ale stále více než bylo běžné v předešlých letech. Během prvních čtyř měsíců roku začalo podnikat 25 394 lidí, což je o 15 % více než před rokem a nejvíce za posledních několik let.
S podnikáním naopak od začátku roku skončilo 15 384 lidí, z toho 3 084 v dubnu. Dalších 42 tisíc lidí svoji živnost přerušilo, v dubnu k tomuto kroku přistoupilo necelých 8 tisíc podnikatelů. Počet ukončených a přerušených živností je tak letos zatím podobný jako v prvních čtyřech měsících roku 2021. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.
„Vysoký zájem lidí o podnikání kontrastuje se snižujícím se počtem společností, které byly letos v Česku založeny. Pokud by nové živnosti z větší části sloužily ke skutečnému podnikání, byl by to jistě důvod k optimismu. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí ostatní ekonomické ukazatele, se ale spíše nabízí otázka, kolik z těchto živností si lidé zakládají proto, že firmy ve větší míře využívají místo zaměstnanců pracovníky s živnostenským listem,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
K vysokému počtu nových živností se letos přidává také poměrně nízký počet podnikatelů, kteří své živnosti ukončili. Ten je podobný jako v předešlých dvou letech, ale výrazně nižší než v letech 2017‑2019. Zatímco v roce 2017 zaniklo za první čtyři měsíce 20,5 tisíce živností, v roce 2019 jich už bylo pouze 17 tisíc a od roku 2020 se jejich počet pohybuje mezi 14,5 a 15,5 tisíci. Zatímco v roce 2017 tak na 10 zaniklých živností připadlo pouze 11 nových podnikatelů, letos to je již 16.
Od začátku roku začalo nejvíce lidí podnikat v Praze, konkrétně 4 877. Následoval Jihomoravský kraj (2 961) a Moravskoslezský kraj (2 618). Nejméně lidí začalo podnikat na Karlovarsku (597), Liberecku (941) a Vysočině (1 055). Nejvíce lidí své podnikání ukončilo také v Praze, konkrétně 2 418. Následoval Jihomoravský kraj s 1 720 zaniklými živnostmi a dále Středočeský kraj, kde živnost ukončilo 1 782 podnikatelů. Nejméně lidí s podnikáním skončilo na Karlovarsku (412) a na Vysočině (525).
Nejvíce lidí začalo v prvních čtyřech měsících podnikat ve zpracovatelském průmyslu (3 650), ve stavebnictví (3 108) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (2 966). Nejvíce podnikatelů naopak skončilo v obchodu (4 191), ve stavebnictví (2 207) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (2 160).
Nejvíce podnikatelů přibylo v ostatních činnostech (1 657) a ve zpracovatelském průmyslu, jich bylo 1 650. V několika odvětvích se však jejich počet snížil. Nejvíce to bylo v obchodu, kde ubylo 1 887 podnikatelů. Následovalo ubytování stravování, kde se počet podnikatelů snížil o 120, a nakládání s nemovitostmi, kde jich ubylo 51.
Poměr nových podnikatelů vůči těm, kteří svoji živnost zrušili, byl nejvyšší v informačních a komunikačních činnostech, kde vzniklo 35 živností na 10 zaniklých. Naopak v obchodu to bylo pouze 5 a v nakládání s nemovitostmi 8 živností na 10 zaniklých.