Pandemická situace výrazně snížila objem nové bytové výstavby. Počet zahájených bytů klesl v období od loňského února do letošního ledna meziročně o 10,1 procenta. „Jde o doklad toho, že pandemie drtí spíše pozemní stavitelství, nikoli tolik to inženýrské. Inženýrské stavitelství vykazuje v uvedeném období dvanácti měsíců po očištění o odlišný počet pracovních dní dokonce mírný meziroční nárůst, 0,8 procenta,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inženýrskému stavitelství více než tomu pozemnímu také pomáhají veřejné investiční projekty. Vláda už loni deklarovala záměr se z pandemické situace „proinvestovat“, přičemž veřejné investice míří například do renovací komunikací. Naopak pozemní stavitelství je výrazněji zatíženo nejistotou. „Je v něm výrazněji než v inženýrském stavitelství zaangažován soukromý sektor, jejž více než stát svírá nynější ekonomická nejistota, neboť soukromý sektor bere na zřetel výrazněji než sektor veřejný vyhlídky rentability a ziskovosti investice. Tyto vyhlídky jsou však kvůli pandemické nejistoty rozostřené, ba zamlžené, a to zejména v oblasti investic do budování nových výrobních kapacit,“ doplňuje Kovanda. Dá se předpokládat, že nedostatečná výstavba výhledově zesílí tlak na růst cen bydlení. Stavebnictví nepomohlo ani lednové chladnější počasí. Celkově se letos stavebnictví propadne o přibližně šest procent.
„Z pohledu již dříve zveřejněných zakázek i průzkumů mezi firmami je vidět, že firmy trápí především nedostatek zaměstnanců spíše než nedostatek práce. A v tomto směru se nejspíš situace nezmění ani v nejbližších měsících. Lockdown zasahuje stavebnictví jen nepřímo, a tak hlavním problémem je dostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. Takže v tomto směru žádná změna,“ doplňuje analytik ČOSB Petr Dufek.
