V Česku dlouhodobě ubývá firemních bankrotů

feedback-1977987_1280

V listopadu letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 65 bankrotů obchodních společností a bylo podáno 87 insolvenčních návrhů. Ačkoliv se v porovnání s ostatními měsíci letošního roku jedná o mírně vyšší počty, z dlouhodobého hlediska bankrotů ubývá, letos v listopadu jich bylo vyhlášeno o polovinu méně než před deseti lety. Méně je také osobních bankrotů. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Počet bankrotů obchodních společností se v listopadu zvýšil oproti celoročnímu průměru a v rámci celého roku byl po únoru druhý nejvyšší, z dlouhodobého hlediska je však znatelný výrazný pokles. „Je běžné, že počty bankrotů v průběhu roku kolísají a listopad je zpravidla měsícem, kdy mírně rostou.

Obecně je ale potřeba zdůraznit, že z hlediska firemních insolvencí je na tom aktuálně Česká republika velice dobře, jak v historickém srovnání, tak v porovnání s dalšími evropskými zeměmi. Nízká úroveň bankrotů koreluje s poklesem nevýkonných úvěrů, tedy zvyšující se platební morálkou firem,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že ještě před deseti lety v Česku bankrotovalo dvakrát více firem.

Dle obratu největší firmou, která v listopadu vyhlásila bankrot, je společnost VITRABLOK, s.r.o.  „Šlo již o druhé insolvenční řízení během posledních dvou let. Za posledních pět let vykázala společnost zisk pouze jednou. Problémy firmě přinesl zejména rok 2021 a razantní zvýšení nákladů na materiál a energie,“ říká Jan Cikler, vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz.

Od začátku roku bylo v České republice vyhlášeno 618 firemních bankrotů, o 4 % méně než ve stejném období loňského roku. Počet insolvenčních návrhů se zde nepatrně zvýšil o 1 % na 976.

Otázkou je budoucí vývoj. „V poslední době lze sledovat nárůst počtu insolvencí v Německu, se kterým jsou firmy v České republice úzce ekonomicky propojené. Současný stav v České republice tak může být pouze klidem před bouří. Je tedy pravděpodobné, že se německá vlna insolvencí v příštím roce může přelít i k nám,“ varuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, který se specializuje na insolvenční právo.

„Je proto na místě obezřetnost členů statutárních orgánů. Ti se sice zpravidla snaží do poslední chvíle oddálit úpadek, ale nesmí zapomenout na svou vlastní odpovědnost. Mimo jiné při opožděném podání insolvenčního návrhu totiž sami mohou věřitelům odpovídat za škodu, která jim tím vznikne. Pro ujištění nejen statutárních orgánů o neexistenci úpadku jejich společnosti a tedy i rizika jejich osobní odpovědnosti lze využít řady, tzv. insolvenčních testů, které jsou na trhu již dostupné,“ dodává Strnad.

Nejčastěji bankrotují firmy z Moravskoslezského kraje a odvětví dopravy a skladování.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v listopadu vyhlášeno v Praze (28) a v Jihomoravském kraji (9). V  Královéhradeckém a Pardubickém kraji nebyl vyhlášen žádný firemní bankrot. Největší roční míru bankrotů vykazuje Moravskoslezský kraj, a to 0,2 %. Zbankrotovalo zde 21 z 10 tisíc aktivních firem. Nejnižší je tato míra ve Středočeském kraji (8 bankrotů na 10 tisíc aktivních firem).

V rámci odvětví bylo v listopadu nejvíce bankrotů vyhlášeno v sektoru nakládání s nemovitostmi  a v obchodu (shodně 10). Žádný bankrot nebyl vyhlášen v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a také v odvětví voda, elektřina a plyn. Nejvyšší míru bankrotů, a to 0,3 %, vykázalo odvětví doprava a skladování (27 bankrotů na 10 tisíc registrovaných firem). Naopak, nejnižší míru bankrotů 0,03 % vykázalo vzdělávání a zdravotní a sociální péče (pouze 3 bankroty připadly na 10 tisíc registrovaných firem).

Doprava a skladování má nejvyšší míru bankrotu i mezi podnikateli.

V listopadu bylo vyhlášeno 426 bankrotů fyzických osob podnikatelů a bylo podáno 450 návrhů na ně. V obou případech lze pozorovat jak meziměsíční, tak i meziroční pokles. Od začátku roku v Česku zbankrotovalo 4 742 fyzických osob podnikatelů (o 3 % méně než loni) a bylo podáno 5 078 insolvenčních návrhů (v podstatě stejně jako o rok dříve).

V rámci krajů zde bylo v listopadu vyhlášeno nejvíce bankrotů podnikatelů v Praze (62), v Moravskoslezském (45) a ve Středočeském kraji (42). Nejvyšší míru bankrotů vykazuje Ústecký kraj, a to 0,8 %, připadlo 83 bankrotů na 10 tisíc aktivních živnostníků. Shodnou míru bankrotů podnikatelů měl i Karlovarský kraj.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v listopadu sice vyhlášeno v odvětví stavebnictví (86) a obchodu (71), avšak nejvyšší mírou bankrotů 0,6 % se vyznačovalo odvětví doprava a skladování.

Osobních bankrotů bylo vyhlášeno o 3 % méně než loni.

V listopadu bylo vyhlášeno 1 113 osobních bankrotů a bylo podáno 1 273 návrhů na osobní bankrot.  Je to sice o něco více než v říjnu, ale z dlouhodobého hlediska jde i zde o pokles. Zatímco loni byl od začátku roku ke konci listopadu vyhlášen bankrot u 12 254 lidí, letos to bylo u 11 903 lidí, což je 3 % pokles.

Objem úvěrů firem, podnikatelů a obyvatelstva se zvyšuje, rychlejším tempem však roste objem jejich vkladů. Ve všech třech segmentech převyšuje objem vkladů objem úvěrů, v případě podnikatelů až trojnásobně. Platební morálka při splácení úvěrů je na velmi dobré úrovni, jak u firem, tak i u podnikatelů. Podíl nevýkonných úvěrů u hypoték vykazuje sestupnou tendenci již delší dobu a dosahuje historického minima, u úvěrů obyvatel na spotřebu došlo letos k mírnému zhoršení, hodnoty tohoto ukazatele jsou však stále lepší než v roce 2020 a 2021.

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat