V minulém týdnu proběhla jednání hned několika centrálních bank v čele s ECB, Fedu, Bank of England, ale třeba i Bank of Japan, Norges a dalších. I když některé zaujaly více jestřábí postoj než jiné – například Bank of England překvapila prvním zvýšením sazeb z rekordně nízké úrovně – všechny se více koncentrovaly na proinflační rizika a obavy z pandemie odložily na druhou kolej, píše ve své analýze tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s. a pokračuje:
Na globální úrovni tak byl nastolen trend utahování měnových podmínek, které byly s nástupem pandemie rychle a razantně uvolněny. Od jestřábího trendu jistě nebude odbočovat ani ČNB, jež zasedá tuto středu. Ba naopak, ČNB je nejen ve středoevropském regionu, ale i globálně, centrální bankou, která brzy a rychle započala normalizaci politiky a značnou část utahování měnových podmínek má již odpracovanou, když v listopadu překvapila „hikem“ o 125 bazických bodů. I přesto ale na pozadí pokračujícího proinflačního vývoje počítáme s dalším razantním krokem, který posune hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 3,50 %.
Důvodů pro agresivnější navýšení úrokových sazeb, než o standardních 25 bazických bodů, má ČNB celou řadu. Zaprvé inflace v listopadu de facto dosáhla 7 % (na výsledných 6 % se dostala jen díky přechodnému odpuštění DPH na energie). Za druhé, jádrová inflace, jež je mimo jiné očištěna o ceny energií a lépe odráží domácí cenové tlaky, je už nějakou dobu nad celkovou inflací – dosáhla 7,8 % a se svižnou dynamikou cen služeb a imputovaného nájemného se brzy přiblíží k dvoucifernému tempu. Za třetí, mzdy i spotřeba domácností skončily nad prognózou ČNB a nezaměstnanost pokračuje v poklesu.
I když vysokofrekvenční data v posledních týdnech indikovala zvolnění spotřeby, napjatý trh práce a vysoká míra úspor drží poptávku v tempu. A to ani nemluvě o spotřebě vlády. A nakonec, za čtvrté, koruna je aktuálně slabší, než ČNB očekávala. Jinými slovy, utahování měnové politiky přes kurzový kanál je méně efektivní, než bankéři doufali. A ve hře je také psychologie nebývale vysokého růstu cen a s tím spojená rizika ukotvení inflačních očekávání nad cílem centrální banky.
Vrcholu by cyklus zvyšování sazeb měl podle nás dosáhnout v prvním čtvrtletí roku 2022 (na 3,75 %) a s očekávaným brzděním inflace pak ČNB ve druhé polovině roku začne sazby postupně snižovat k jejich neutrální úrovni.
