Bilance zahraničního obchodu jako tradičně v posledních měsících výrazně předčila očekávání trhu (medián +20,8 mld. Kč), když v dubnu skončila s přebytkem ve výši 33,1 mld. Kč. Zároveň byl revidován již tak silný březnový výsledek směrem výše z 39,3 mld. Kč na 41,1 mld. Kč.
Hlavní zásluhu na pozitivním saldu obchodní bilance má vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly (+15,7 mld. Kč). Jejich vývoz se zvýšil o necelých 30 mld. Kč. U automobilového sektoru panovaly obavy, zda jeho příspěvek bude podobně významný jako v minulém roce, kdy doháněl odložené zakázky z doby covidu či kvůli problémům v dodavatelských řetězcích.
V tuto chvíli se zdá, že počet nových zakázek neochabuje, a tak toto odvětví má pozitivní vliv na tuzemský průmysl i obchod se zahraničím. Dále kladný dopad na obchodní bilanci měl obchod s elektrickými zařízeními, který byl meziročně vyšší o 6,5 mld. Kč. Snížil se deficit obchodu s ropou a zemním plynem 4,5 mld. Kč.
Na druhé straně nepříznivý vliv měl vyšší deficit obchodu s rafinovanými ropnými produkty o 4,4 mld. Kč, což bylo způsobeno dalším růstem cen ropy na světových trzích během dubna a slabší korunou. V květnu by ovšem tyto faktory vzhledem ke klesající ceně ropy a silnější koruně mohly mít pozitivní vliv.
Rizikem ovšem zůstává situace na Blízkém východě, kde se sice diskutuje o možnosti míru, ale obě znepřátelené strany zatím nepřistoupily k jakémukoli návrhu dohody ani k jakýmkoli ústupkům. Dále se také zvýšil schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (-3,5 mld. Kč) a se základními kovy (-2,2 mld. Kč).
Meziročně vývoz vzrostl o téměř 20 % na 416,2 mld. Kč, zatímco dovoz byl vyšší v uvozovkách jen o 13,1 % a dosáhl výše 383,3 mld. Kč. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění se vývoz snížil o 1,1 % a dovoz o 0,3 %. Přebytek zahraniční bilance se státy EU se meziročně zvýšil o více než 12 mld. Kč a deficit obchodu se státy mimo EU se snížil o 11,2 mld. Kč.
Bilance zahraničního obchodu pokračuje v trendu započatém v únoru, kdy její přebytek je vyšší než 30 mld. Kč, a to navzdory tomu, že zahraniční poptávka je stále spíše slabší. To ukázal i zpřesněný odhad růstu českého HDP v prvním čtvrtletí, kdy příspěvek zahraničí byl negativní.
V dalším průběhu roku ovšem s předpokládaným oživením ekonomik eurozóny a zejména Německa očekáváme, že i zahraniční poptávka bude mít kladný vliv na růst tuzemského hospodářství. Obchodní bilance tak pravděpodobně dále poroste, ačkoli rizikem je další geopolitický vývoj a z pohledu exportérů nedávné značné posílení české koruny.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
