V průmyslu pokračuje již třetí měsíc v řadě deflace, když ceny v tomto odvětví poklesly meziměsíčně o 0,8 % a meziročně o 1,3 %. Trend snižujících cen sice předpokládala i tržní predikce analytiků, ale skutečný pokles byl ještě výraznějšího charakteru.
Podobně jako v případě spotřebitelské inflace se na tomto vývoji podílely nejvíce ceny energií a pohonných hmot. Tlak na ceny ropy navíc ještě zesílil v souvislosti s rozhodnutím OPEC+ od června opět navýšit výrobní produkci této komodity.
To v kombinaci se silnější korunou dělá radost českým řidičům, kteří na čerpacích stanicích platí výrazně méně než v předchozích letech.
„Na druhé straně českým spotřebitelům pravděpodobně dělají vrásky na čele ceny potravin, přičemž výhled není o moc optimističtější. Ceny v zemědělství rostly v meziměsíčním srovnání v průběhu celého letošního roku a jejich dynamika v dubnu byla vůbec nejsilnější (3,2 %). V meziročním vyjádření to znamená drakonický nárůst z 8,2 % na 15,7 %,“ podotýká Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
V roce 2024 ceny zemědělských výrobců byly podle něj jedním z faktorů, proč ceny potravin po většinu minulého roku klesaly: „Nyní se situace obrátila, když právě jejich růst přispívá k vyšší potravinové, ale i celkové inflaci.“
