Na konci září hospodařil státní rozpočet s deficitem 153,9 mld. Kč (resp. 154,9 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až září 2025 (67,8 mld. Kč, meziměsíčně +7,3 mld. Kč) odpovídají více než výši 1,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2011. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních devíti měsících zlepšilo o 27,9 mld. Kč. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 7,8 %. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 5,2 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 5,7 p.b.
Inkaso daní se zvýšilo o 10,6 % (+75,3 mld. Kč) z důvodu změny rozpočtového určení daní, výběr pojistného vzrostl o 7,2 % (+39,9 mld. Kč). Pozitivní vliv na výběr pojistného má svižný růst nominálních mezd, který předčil očekávání a ve 2Q 2025 vzrostl meziročně o 7,8 %. Finanční prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů navýšila platba z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie ve výši 18,9 mld. Kč.
Růst nominálních mezd ovlivnil také inkaso daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (meziroční nárůst +13,1 %, +12,2 mld. Kč). Inkaso daní z příjmu právnických osob znatelně rostlo z důvodu splatnosti čtvrtletní zálohy na daň (meziroční nárůst +16,5 %, 24,9 mld. Kč). Podobný scénář je patrný i u daně z neočekávaných zisků (+20,9 %, +5,7 mld. Kč).
Do výběru daní se pozitivně promítly u daně z příjmu fyzických osob zrušení vybraných slev na dani a také snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu, u právnických osob je výběr daně podpořen zvýšením daňové sazby na 21 %. Příspěvky na sociální zabezpečení doznaly letos změn v podobě zvýšení minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných (z 30 % na 35 % průměrné mzdy) a meziročně se výběr zvýšil o 7,2 % (+39,9 mld. Kč). Zároveň ale je zavedena sleva ve výši 6,5 % pro pracující důchodce (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč).
Inkaso DPH pozitivně ovlivňují příjmy domácností, které více utrácí, a také legislativní změny (základná sazba daně 21 %, snížená 12 %), které zrušily osvobození v oblasti finančních služeb (+8,2 %, +22,4 mld. Kč). Inkaso spotřebních a energetických daní roste hlavně díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů, zemního plynu a elektřiny (+4,0 %, +4,8 mld. Kč).
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 85,2 mld. Kč (+5,2 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+3,4 %, +51,6 mld. Kč), následovalo financování vzdělávání (+26,2 mld. Kč), výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+17,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+7,3 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+6,2 mld. Kč), dotace na obnovitelné zdroje energie (+7,4 mld. Kč), kompenzace České poště (+3,0 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,7 mld. Kč). Dynamiku snižovaly transfery státním fondům (-12,2 mld. Kč), konec pomoci státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu se meziročně zvýšila o 33,6 mld. Kč (+29,1 %).
Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2026, ve kterém počítá s rekordními výdaji na investice, na vědu a výzkum a také plánuje vyšší výdaje na obranu a na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Návrh státního rozpočtu počítá s deficitem ve výši 286 mld. Kč, celkové výdaje jsou naplánované na 2408,7 mld. Kč a příjmy 2122,7 mld. Kč.
Deficit prohloubily výdaje spojené s výstavbou dvou nových jaderných bloků v Dukovanech (18,3 mld. Kč) a výdaje na obranu nad rámec zákonného závazku 2 % HDP (30,7 mld. Kč). Návrh nyní bude projednávat Poslanecká sněmovna.
