Stát chystá tři klíčové dokumenty k proměnám české energetiky

Stát by měl nastavit jasné mantinely v oblasti energetiky a zajistit dlouhodobou předvídatelnost prostředí. K tomu mají přispět právě projednávané strategické dokumenty, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Jednou z největších výzev dekády je dekarbonizace teplárenství, shodli se účastníci diskusního setkání pořádaného Institutem pro veřejnou diskusi (IVD). Primárním tématem bylo to, jak státní energetická koncepce ovlivní budoucnost české energetiky.

Stát aktuálně připravuje hned tři strategické dokumenty týkající se energetiky: novou Státní energetickou koncepci, aktualizaci Politiky ochrany klimatu a ve finále je aktualizace Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu.

„Důležitou energetickou tezí Česka je bezpečná dekarbonizace teplárenství s využitím zemního plynu jako přechodného paliva. Rozsáhlý a dobře fungující systém centrálního zásobování teplem je možné označit za jednu ze silných stránek české energetiky. Sektor teplárenství, převážně závislý na fosilních palivech, však musí projít postupnou transformací směřující k úplné dekarbonizaci. Tím přispěje k naplnění cílů EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a ke zlepšení emisních podmínek v městských aglomeracích,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák.

Pokud jde o rozvoj jaderné energetiky, cílem je podle něj při výstavbě nových jaderných bloků zajistit, aby alespoň 60 % subdodavatelů pocházelo z České republiky.

Tématem je i vodík, který je vhodný pro přepravu energie na velké vzdálenosti, skladování energie a jeho využití jako obnovitelného zdroje v obdobích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr.

Cílem Politiky ochrany klimatu je dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050. Podle vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petra Holuba je pro to klíčové snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání skleníkových plynů) na spotřebě primární energie až na nulu.

„Mezi priority Politiky ochrany klimatu patří rychlá dekarbonizace elektroenergetiky a teplárenství, v souladu s cílem ukončit těžbu a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Další prioritou je zvýšení energetické účinnosti ve všech odvětvích ekonomiky s cílem dekarbonizace průmyslu a služeb, včetně dopravy, a razantní snižování spotřeby energií v budovách. Podporována budou také komplexní a inteligentní řešení,“ říká Petr Holub.

Celkový předpoklad je, že bude sice klesat spotřeba energie, ale stoupat bude spotřeba elektřiny.

Podle ředitele divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jana Kaliny bude pro dosažení dekarbonizačních cílů nutné v Česku vybudovat široké portfolio nových výrobních zdrojů, které zahrnou 15 GW fotovoltaiky a 3 GW větrných elektráren.

Současně bude potřeba zvýšit akumulaci o 2-3 GW, do níž se bude ukládat vyrobená elektřina z obnovitelných zdrojů, která se použije při vysoké poptávce po elektřině. Dále bude nutné navýšit přeshraniční kapacity s Německem o 1,5 GW a zvýšit flexibilní kapacitu plynových a paroplynových elektráren o 5 GW.

„Během plánování a výstavby nových zdrojů se potýkáme s překážkami, které brzdí plynulou výstavbu potřebných obnovitelných zdrojů. Mezi ně patří pomalost povolovacích procesů, rozdílný přístup v různých částech ČR, nedostatečná kapacita připojení do sítě a tzv. NIMBY efekt. Tento efekt spočívá v tom, že lidé sice souhlasí s obecným principem výstavby obnovitelných zdrojů, ale nejsou nakloněni tomu, aby byly stavěny v blízkosti jejich domova. Cílem Skupiny ČEZ je snížení podílu výroby elektřiny z uhlí na 12,5 % do roku 2030,“ říká Jan Kalina.

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat