Letošní rok by měl být rokem, kdy se deficit českých veřejných financí pravděpodobně dostane pod 3 % HDP. Makroekonomická predikce z ledna předpokládá deficit ve výši 2,2 % HDP. Jeho dosažení je však podmíněno obezřetností vlády při případném zvyšování výdajů do školství, zemědělství či resortu vnitra, o kterých se aktuálně diskutuje.
Případné navyšování výdajů nad rámec rozpočtu s využitím nároků z nespotřebovaných výdajů samozřejmě představuje faktor působící ve směru vyšších deficitů, píše ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky Národní rozpočtová rada.
Mimo jiné varuje před tím, že na příjmové straně rozpočtu lze „aktuálně identifikovat rizika vedoucí spíše negativním směrem“:
Jedná se zejména o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde dosažení rozpočtované částky (40,7 mld. Kč) se vzhledem k podstatnému poklesu jejich ceny 1 a také možné aktivaci odvodu do tržní rezervy jeví jako velmi nepravděpodobné.
Ve směru snížení očekávaných daňových příjmů působí také postupné zhoršování předpovědi letošního ekonomického růstu, kdy srpnová makroekonomická predikce, ze které vycházel návrh státního rozpočtu na letošní rok, předpokládala růst reálného HDP 2,3 %, zatímco aktuální (lednová) makroekonomická predikce pracuje již s hodnotou pouze 1,2 %.
U sald hospodaření ostatní složek veřejných rozpočtů lze na základě předložených zdravotně pojistných plánů a dodatečně schválených výdajů očekávat, že zdravotní pojišťovny zakončí rok mírným deficitem oproti původně předpokládanému mírnému přebytku. Očekávaný nižší ekonomický růst samozřejmě také ovlivní hospodaření územních samosprávných celků ve směru nižšího přebytku.
V souvislosti s uměřeně restriktivní fiskální politikou se již objevují tlaky na její rozvolnění, ať již například v podobě výše zmíněných dodatečných požadavků na výdaje ze státního rozpočtu, tak i ve formě návrhů na nové nesystémové daňové úlevy či slevy na zákonném pojistném. NRR v tomto případě upozorňuje, že schválená konsolidace by měla i nadále pokračovat. Snaha o rozmělnění aktuálně realizované fiskální politiky by mohla snížit příznivé efekty přijatého konsolidačního balíčku již v prvním roce jeho platnosti.
Na začátku března představilo ministerstvo práce a sociálních věcí návrh významných změn parametrů systému důchodového pojištění. Opatření, která jsou zde navrhována (zejména navázání věku odchodu do důchodu na růst očekávané doby dožití a úprava vyměřování nových důchodů), vedou ve své většině ke zvýšení dlouhodobé udržitelnosti a při jejich prosazení a udržení představují významný předpoklad pro redukci deficitních tlaků, které s sebou přinese demografická změna od poloviny 30. let.
NRR navrhovaná opatření jako celek podporuje. Za určité riziko považuje zavedení institutu předčasného odchodu do důchodu, kde je jak z hlediska fiskální udržitelnosti, tak i spravedlnosti nutné tuto úlevu vázat na konkrétní pracovní místo a pracoviště, nikoliv na obecněji definovanou profesi.
