Podle zveřejněných předběžných údajů skončila v únoru bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 35,5 mld. Kč, který byl meziročně o 0,5 mld. Kč nižší. Meziročně vzrostl vývoz o 1,3 % na 400,0 mld. Kč a dovoz o 1,6 % r/r na 364,5 mld. Kč. V souhrnu za první dva měsíce letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 56,6 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 13,5 mld. Kč.
Co stálo za vysokým únorovým přebytkem zahraničního obchodu? Celkové saldo bylo příznivě ovlivněno zejména meziročně vyšším přebytkem obchodu s motorovými vozidly o 9,6 mld. Kč, meziročně vyšším přebytkem obchodu s elektřinou o 2,6 mld. Kč a v neposlední řadě meziročně nižším deficitem obchodu s ropou a zemním plynem o 2,7 mld. Kč.
Situace v tuzemském průmyslu sice zůstává utlumená, ale předstihové ukazatele (např. PMI či konjunkturální průzkumy) se v 1. čtvrtletí mírně zlepšovaly.
Podle ČSÚ nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl především pokles kladného salda obchodu s elektrickými zařízeními o 5,2 mld. Kč a kovodělnými výrobky o 3,1 mld. Kč. Prohloubil se deficit obchodu s chemickými látkami a přípravky o 1,9 mld. Kč.
Únorový zahraniční obchod se zbožím vykázal po lednu opět solidní výsledky, když ke kladné obchodní bilanci opět výrazně přispěl silný přebytek obchodu s motorovými vozidly. Zde je však nutné zmínit, že efekt výrazně přebytkové obchodní bilance s automobily se bude v průběhu letošního roku vytrácet.
Z pohledu ČR přímý vývoz do USA sice činí jen 2,7 % z celkového vývozu, ale nepřímý export českých firem do USA skrz dodavatelské řetězce je daleko významnější.
Situace v tuzemském průmyslu sice zůstává utlumená, ale předstihové ukazatele (např. PMI či konjunkturální průzkumy) se v 1. čtvrtletí mírně zlepšovaly. Obdobně i indexy průmyslové aktivity v Německu (Ifo, PMI) na začátku letošního roku opatrně rostly.
Mírně optimistický výhled na letošní rok však na přelomu března a dubna exportérům zásadně zkazil americký prezident Donald Trump, a to nejprve oznámením o zavedení cel na dovoz automobilů a vybraných náhradních dílů vyrobených mimo USA ve výši 25 % a následně oznámením o plošném recipročním clu na dovoz z EU ve výši 20 %.
Z pohledu ČR přímý vývoz do USA sice činí jen 2,7 % z celkového vývozu, ale nepřímý export českých firem do USA skrz dodavatelské řetězce je daleko významnější.
USA jsou pro SRN největším exportním teritoriem, do kterého v loňském roce bylo ze SRN vyvezeno zboží v celkové hodnotě cca 160 mld.€. Černé labutě však mohou přilétnout i ze Slovenska, které je významným vývozcem zejména luxusních automobilů do USA.
V tuto chvíli navíc nelze vyloučit další eskalaci celních válek s výrazně negativním efektem na globální hospodářství, což by mělo obzvláště bolestivé dopady pro malé otevřené ekonomiky jako je i ČR.
Cla mohou mít velmi destruktivní dopad na zahraniční poptávku a tuzemský výrobní sektor a tím pádem i na výsledky zahraničního obchodu se zbožím v dalších měsících letošního roku.
Autorem komentáře je Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů
