Česká koruna se v průběhu zkráceného povelikonočního týdne pohybovala ve velmi úzkém koridoru okolo úrovně 25,30 EUR/CZK. Nic na tom nezměnil ani úvodní odhad březnové inflace v Německu, kde podle metodiky Eurostatu meziroční inflace spadla výrazněji (2,3 %), než očekával trh (2,4 %).
Tento výsledek se promítl i do předběžného odhadu pro celou eurozónu, kde rovněž inflace klesala rychleji (2,4 %), než byla predikce trhu (2,5 %). Příznivý inflační vývoj v kombinaci s nevalným výkonem ekonomiky eurozóny vytváří tlak na bankovní radu ECB, aby urychleně začala s cyklem snižování úrokových sazeb. Nicméně na základě rétoriky jednotlivých členů bankovní rady trh nepočítá s možností uvolňování měnové politiky již na dubnovém zasedání, a proto koruna zůstala rezistentní.
Tento týden právě zasedá ECB, která s vysokou mírou pravděpodobnosti nezahájí cyklus uvolňování měnové politiky, přestože aktuální ekonomický vývoj tomuto kroku nahrává. Bankovní rada chce ale více důkazů a vyšší míru jistoty, že se podaří dosáhnout inflačního cíle a udržet se na něm v dlouhodobém horizontu.
Proto se bude vyčkávat zejména na data o mzdovém vývoji, která budou k dispozici až v průběhu května. První snížení sazeb tak nejspíše nastane až v červnu, této variantě přikládá trh až 90% pravděpodobnost. Tento postup může potvrdit při svém projevu na následné tiskové konferenci Christine Lagarde, a vyslat tak jasný signál finančním trhům.
Debata by se posléze přesunula k počtu snížení sazeb v rámci tohoto roku, kdy je zatím kalkulováno s třemi cuty po 25bb. Z tuzemské ekonomiky dorazí ve středu výsledek inflace. Ta dosáhla v únoru inflačního cíle ČNB a trh včetně nás prognózuje, že se na něm udržela i v březnu.
Pokud by se tato predikce naplnila, nebo se dokonce inflace dostala do dolní části tolerančního pásma, mohlo by to pro bankovní radu představovat další důkaz o ústupu cenových tlaků v ČR. Nicméně velmi důležitý bude i vývoj jednotlivých složek, kdy zvláště v případě služeb jsou zřejmé přetrvávající inflační tlaky, které polevují jen velmi pozvolna.
Nižší, než očekávaná inflace by mohla zvýšit sázky na razantnější snižování sazeb ze strany ČNB, což by mohlo mít negativní vliv na českou korunu. Ve středu se dozvíme výsledek také americké inflace, kdy se očekává její opětovný nárůst.
V kombinaci se silnými daty z amerického trhu práce i růstu americké ekonomiky by to mohlo znamenat přesunutí sázek na první snížení sazeb za Atlantikem až do 2H24. To by mělo pozitivní vliv na USD a sekundárně oslabování EUR včetně investory rizikověji vnímanými měnami včetně CZK.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
