Česká koruna uzavřela další klidný týden, ve kterém se stabilizovala těsně nad hranicí 25 EUR/CZK navzdory zvýšené volatilitě na finančních trzích. Většina týdne byla v režii dat z USA, kde velkou roli hrály zejména postupně zveřejňované dílčí statistiky z tamního trhu práce.
Přesto, že po znepokojivých výsledcích minulého reportu o zaměstnanosti z července přicházela v průběhu srpna poměrně robustní data za ostatní části americké ekonomiky, která navíc roste až 3% tempem, vstupem do září jako by finanční trhy opět přesunuly svou pozornost pouze na trh práce.
Pohledem posledních dat však skutečně dochází k citelnému ochlazování, když ekonomika USA začíná přidávat méně a méně pracovních míst. Výsledky zpravidla nenaplňují ani očekávání analytiků a dochází ke zpětným revizím předchozích dat směrem k ještě nižším hodnotám. To se projevuje poklesem výnosů dluhopisů i cen akcií.
Americký dolar mezitím spíše vyčkává na zasedání Fedu příští týden. V souvislosti s obavami o ekonomickou situaci je stále na stole varianta snížení úrokových sazeb až o 50bb, což by mohlo dolar dále oslabit. Očekáváme však, že Fed přistoupí k opatrnější variantě, neboť jejich tzv. duální mandát vyžaduje soustředěnost jak na úroveň zaměstnanosti, tak na udržení cenové stability.
Česká koruna mezitím také jen v omezené míře reaguje na příchozí data z tuzemské ekonomiky, kde nadále klesá průmyslová výroba. Tu sužuje nízká zahraniční poptávka, která se v červenci projevila i ve výraznějším propadu celkového exportu. Naopak domácí poptávka pohledem na maloobchodní tržby zůstává stále hnacím motorem růstu v tomto roce.
Tento týden bude pro změnu spíše v režii dat z eurozóny, kde ve čtvrtek zasedá Rada guvernérů ECB. Naše i tržní prognóza očekává, že po letní pauze dojde k obnovení cyklu uvolňování měnové politiky a ECB sníží sazby o 25bb. S platností týden po vyhlášení rozhodnutí dojde zároveň ke zúžení rozpětí na 15bb mezi depozitní sazbou (nyní 3,75 %) a hlavní sazbou pro refinanční operace (nyní 4,25 %).
ECB chce tímto krokem minimalizovat volatilitu krátkodobých sazeb a zároveň formalizovat „prvenství“ depozitní sazby coby referenčního nástroje. V případě, že ECB ve čtvrtek sníží sazby o 25bb, hlavní sazba by skokově poklesla až na 3,65 %. Vzhledem k tomu, že tento krok byl oznámen s půlročním předstihem, trhy již pokles hlavní sazby zaceňují v rámci svých očekávání.
Předpokládáme tedy, že vliv na korunu nebude zásadní, ačkoli může dojít k jejímu posílení. Tržní očekávání budou dále ovlivňována vývojem inflace, kterou tento týden kromě ČR zveřejňuje i Německo a Spojené státy.
Autorem textu je Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank