Od června se koruna ocitla pod tlakem zejména v souvislosti s rychlejším uvolňováním měnové politiky ČNB, než se kterým kalkulovaly finanční trhy. Zároveň červnový výsledek tuzemské inflace, který výrazně předčil očekávání trhu (odhad 2,4 % vs skutečnost 2,0 %), zvýšil pravděpodobnost o něco svižnějšího cyklu snižování úrokových sazeb.
Oslabující trend se zastavil v minulém týdnu, když koruna mírně smazala ztráty a posílila z úrovně 25,40 až k 25,20 EUR/CZK, aniž by bezprostředně reagovala na příchozí data. Negativní dopad neměl ani páteční celosvětový výpadek IT systémů, který citelně zasáhl mnohá odvětví.
Zatímco vývoj úrokových sazeb se vyvíjí v souladu s naší prognózou, trhy se nechaly trochu zaskočit, když sázely na pozvolnější pokles českých sazeb.
Nejzásadnější ekonomickou událostí bylo měnově-politické zasedání ECB, ale jelikož bankovní rada rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající výši, což bylo široce očekáváno, odezva byla proto velmi slabá. Na následné tiskové konferenci prezidentka Christine Lagarde sice odmítla jakkoli naznačit, jak se budou do budoucna vyvíjet sazby, naše i tržní prognóza ale počítá se snížením sazeb na zářijovém zasedání.
Rovněž se očekává, že by americký Fed mohl v září začít s cyklem uvolňování měnové politiky, což by mělo mít pozitivní dopad na českou měnu. Z dlouhodobého hlediska se vzhledem k fundamentálním důvodům nic nemění na našem očekávání střednědobého trendu posilování koruny.
Je ale třeba reflektovat aktuální, především geopolitický, vývoj. Zatímco vývoj úrokových sazeb se vyvíjí v souladu s naší prognózou, trhy se nechaly trochu zaskočit, když sázely na pozvolnější pokles českých sazeb. S ohledem na aktuální tržní situaci jsme přistoupili k revizi krátkodobé prognózy, když očekáváme korunu na slabší úrovni, než jsme se dosud domnívali. Letošní rok by mohla zakončit na úrovni 24,80 EUR/CZK, zatímco původně jsme predikovali úroveň 24,50 EUR/CZK.
Z ekonomických dat nás budou zajímat především ta z USA, která mohou více napovědět o budoucích krocích Fedu. Hlavním údajem bude odhad růstu americké ekonomiky ve 2. čtvrtletí.
Politické události hrají prim na začátku tohoto týdne, když včera oznámil současný prezident USA Joe Biden, že se vzdává kandidatury na pozici prezidenta na další čtyři roky a podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harris v boji o Bílý dům. Finanční trhy tuto zprávu ale přešly bez výraznější reakce, jelikož se o této možnosti delší dobu spekulovalo.
Z ekonomických dat nás budou zajímat především ta z USA, která mohou více napovědět o budoucích krocích Fedu. Hlavním údajem bude odhad růstu americké ekonomiky ve 2. čtvrtletí. Zpomalením ekonomické aktivity Fed podmiňuje zahájení cyklu uvolňování měnové politiky.
V pátek bude posléze publikován červnový údaj cenového indexu PCE, který by měl podle trhu mírně poklesnout (z 2,6 % na 2,4 %). Nicméně v dalších měsících se očekává oscilace okolo této hodnoty.
Z Česka v rámci nadcházejícího týdne dorazí jen výsledky konjunkturálního průzkumu, ale kurzotvorný potenciál mohou mít komentáře členů bankovní rady před zasedáním ČNB v příštím týdnu.
Autorem komentáře je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
