Prvních pět měsíců roku stačilo na to, aby schodek českého státního rozpočtu dosáhl 255 miliard korun. „Srovnání s jakýmkoliv předchozím rokem v historii státu pozbývá smyslu, jelikož se deficity v těchto řádech nikdy ani zdaleka nepohybovaly,“ komentuje to analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Nejblíže současným výsledkům byl loňský deficit, bylo to však „jen“ 157 miliard. Oproti loňsku se za stejné období letošního roku dosud vybralo o téměř 19 mld. Kč méně na straně příjmů, zatímco výdaje meziročně narostly o téměř 79 mld. Kč.
Největší výpadek mezi příjmy je evidován u daně z příjmu fyzických osob, kde se hlavně v důsledku zrušení konceptu superhrubé mzdy meziročně vybralo o 15,5 mld. Kč méně, a dále pak u spotřebních daní, které vlivem nižší spotřebitelské aktivity poklesly o 9,3 mld. Kč. V rozpočtu letos také schází zrušená daň z nabytí nemovitosti, která vloni vynesla 4 mld. Kč, a o 2,4 mld. Kč nižší byly i příjmy z Evropské unie. Naopak daň z přidané hodnoty již vynesla podobný obnos, jako před rokem a znatelně vyšší (o 13,4 mld. Kč) bylo i inkaso příspěvků na sociální pojištění. „Celkově tak již příjmová strana nemá daleko k dohnání trendu, na který je rozpočet nastaven pro celý letošní rok, přičemž jeho lepší část (z pohledu státní kasy), je doufejme teprve před námi,“ doufá Hradil.
Pozornost zasluhuje též straně výdajů. Ty loňské už překonaly o 83,8 mld. Kč; suverénně největší podíl na tomto měly vyšší neinvestiční transfery podnikatelským subjektům – kam patří podpůrné programy jako COVID- a Antivirus programy – jež poskočily o 31,6 mld. Kč. Výrazný nárůst je evidován také vlivem navýšených plateb za státní zdravotní pojištěnce (+21,2 mld. Kč) či transferů územním celkům (+15,5 mld. Kč), které mimo jiné reflektují růst platů pracovníků ve školství. Znatelně narostly i výdaje na důchody, které letos dosud stály o 11,2 mld. Kč více nežli před rokem. Zaujme i nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu, které spolkly již 15,3 mld. Kč, tedy o 4,9 mld. (tzn. o plných 47 %) více než vloni. Naopak za plánem i za minulým rokem zaostávají výdaje investiční, kde bylo dosud utraceno o 5 mld. Kč méně.
Výdaje klasifikované Ministerstvem financí jako bezprostředně související s pandemií za první čtyři měsíce dosáhly 132,6 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší podíl připadal na zmiňované zrušení superhrubé mzdy (16,0 mld. Kč), daně z nabytí nemovitosti (2,7 mld. Kč), na výplatu kompenzačních bonusů (10,7 mld. Kč), program Antivirus (21,2 mld. Kč) a zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (20,9 mld. Kč).
„Vzhledem k ohlášenému postupnému rušení mnohých podpůrných programů a očekávatelnému návratu do ekonomického normálu se nadále zdá, že letošní deficit míří níže, než schválených 500 mld. Kč. Větší znepokojení ovšem vzbuzují nulové ambice vlády s ohledem na konsolidaci rozpočtu v letech příštích. Nově ohlášený záměr dosažení schodku na úrovni 390 mld. Kč v roce 2022, kdy by se ekonomika již měla vrátit k robustnímu růstu, je hazardem s reputací Česka na finančních trzích,“ říká Vít Hradil.