Státní kasa započala rok 2022 lépe a po delší době (poprvé od roku 2019) před saldem rozpočtů zmizlo mínusové znaménko. Saldo rozpočtu na začátku roku vykázalo pro toto období obvyklejší přebytek, který letos dosáhl 3,9 mld. Kč. Loni v lednu přitom výdaje ještě převyšovaly příjmy o 31,5 mld. Kč. Dopad pandemie na ekonomiku a potažmo na státní rozpočet se v průběhu času zmírnil, což se pozitivně projevuje ve státní kase. Nicméně v reflexi výsledku je třeba zahrnout i rozpočtové provizorium, které omezuje některé výdaje.
Na straně příjmů, které byly meziročně vyšší o 4,5 %, se pozitivně projevil výběr daní z přidané hodnoty, což rezonuje s daty o pokračujícím solidním tempu spotřeby i na začátku roku a odráží také vysokou inflaci tzv. „inflační příjmy“. Výběr DPH dosáhl 4,5 mld. Kč (+15,3 % r/r) oproti 10,7 mld. Kč v prosinci (+3,7 % r/r). V dalších měsících navíc DPH podpoří zrušení odpuštění daně na energie.
Na straně výdajů došlo ke snížení dynamiky běžných výdajů (o 30 mld. Kč. neboli -20 % r/r). Sociální dávky byly objemově nejvýznamnější – největší roli v nich sehrály výplaty důchodů, které jsou letos vyšší valorizací o 5,2 %. Kapitálové výdaje si připsaly necelých 0,1 mld. Kč (+2,2 % r/r oproti 2,8 % r/r). Začátkem roku bývají ale nižší. Během roku očekáváme jejich nárůst s tím, jak ekonomika bude dále oživovat a přibližovat se předkovidové úrovni. Pozitivně se projeví také čerpání prostředků v rámci evropského fondu obnovy (NGEU).
Dle slov ministra financí Zbyňka Stanjury míří letošní deficit na 280 mld. Kč, což je zhruba o 100 mld. méně, než se původně předpokládalo. Zajímavé bude sledovat, jak se snahy ke snižování dynamiky zadlužování odrazí v ratingu od Moody´s, který vyjde tento týden. Umírněnější fiskál je dobrou zprávou i pro vývoj inflace, která je navyšována nejen externími vlivy, ale zhruba z poloviny i domácími faktory, kde fiskální strana také sehrála svou roli.
Autorem textu je David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank
