Spotřeba elektřiny v České republice roste nepřetržitě již 16 měsíců a její tempo odpovídá růstu hrubého domácího produktu (HDP). Tento trend, který pokračuje z loňského roku, naznačuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Naopak výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) klesla kvůli hydrologickému suchu, přičemž dominantní roli převzala fotovoltaika. Údaje vyplývají z analýzy společnosti Amper Meteo, která hodnotí energetický sektor za uplynulý rok.
Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 3,2 %, po očištění o vliv počasí o 2,5 %. Tento nárůst byl patrný ve všech měsících roku 2025, přičemž nejvýraznější byl v únoru a březnu. Přesto zůstává spotřeba o 6,3 % nižší než v období před energetickou krizí (2017–2021).
Podle Jana Palaščáka, zakladatele skupiny Amper, je tento pokles způsoben rozvojem samovýroby ze střešních fotovoltaických systémů, energeticky úspornými projekty v podnicích i domácnostech a velkými úspornými opatřeními ve veřejném sektoru. „V posledních měsících je růst spotřeby elektřiny prakticky totožný s růstem HDP. Spotřebu elektřiny jsme používali jako dobrý prediktor výkonnosti ekonomiky v době začátku covidu a prvních uzavírek. Nyní se ukazuje, že to funguje i v současné době a růst je dobrým znamením pro českou ekonomiku do dalších měsíců,“ uvádí Palaščák.
Spotřeba plynu vykázala meziroční růst o 8 %, po očištění o počasí však jen o 2,2 %. Největší nárůst byl v dubnu, červenci a únoru, zatímco pokles byl zaznamenán na začátku topné sezóny v září a říjnu. Ve srovnání s předkrizovým obdobím (2017–2021) je spotřeba plynu stabilně nižší o 15–20 %, s maximálním poklesem 22,3 % ve třetím čtvrtletí 2025.
Kamil Rajdl, datový analytik Amper Meteo, to vysvětluje oddalováním začátku topné sezóny obyvateli: „To by mohlo značit, že obyvatelé stále více oddalují začátek topné sezóny.“
Výroba elektřiny z OZE (fotovoltaika, větrné a vodní elektrárny, bez bioplynových) dosáhla v roce 2025 celkem 6540,1 GWh, což je meziroční pokles o 3,5 %. Oproti průměru let 2016–2023 však došlo k nárůstu o 36 %. Podíl OZE na celkové spotřebě elektřiny klesl na 9,7 %. Hlavní příčinou byl slabý výkon vodních elektráren, které vyrobily o 41 % méně než v roce 2024 a o 26,2 % méně než průměr 2016–2023 – jednalo se o historicky nejnižší úroveň od roku 2018.
„To je samozřejmě nebezpečné pro zajištění dodávek elektřiny v budoucnosti, protože vodní zdroje se stávají dosti variabilní a nespolehlivé,“ varuje Rajdl. Naopak fotovoltaické elektrárny zaznamenaly růst výroby o 20 %, díky nárůstu instalovaného výkonu o 22 %. V letních měsících byla výroba téměř dvojnásobná oproti průměru, což přispělo k častým nulovým nebo záporným cenám elektřiny.
Větrné elektrárny vyrobily o 18 % méně než v roce 2024 a o 5 % méně než průměr 2016–2024, s největší produkcí na podzim místo obvyklé zimy.
Rok 2025 byl teplotně chladnější než rekordní roky 2023 a 2024, ale stále teplejší než průměr 1991–2020 (13. místo v žebříčku nejteplejších let). Teplotní průměr pro energetiku klesl o 1,3 °C, přičemž teplejší byly měsíce leden, duben, červen, listopad a prosinec, zatímco červenec a srpen byly chladnější, což ovlivnilo spotřebu na chlazení.
