Růst nájmů v evropských metropolích zrychlil. Z trhu vytlačuje mladé lidi

dublin-405754_1280

Nájmy v Evropě jako by se na řadě míst utrhly ze řetězu. Kombinace vysokých cen nemovitostí, vyšších úrokových sazeb a padajících reálných příjmů v hlavních evropských metropolích vedla ke stejnému efektu – výrazně oživil zájem o nájemní bydlení. Problémem je, že nabídka častokrát nedrží s výrazným nárůstem poptávky po nájemním bydlení (podpořeným oživením trhu s krátkodobými pronájmy) krok.

Porovnání dat Eurostatu (HICP – tržní nájemné) ukazuje, že růst nájemného v posledních kvartálech na řadě míst zrychluje – v Německu jsou tak nájmy v průměru o 7 % vyšší než v před-pandemickém roce 2019, zatímco v Nizozemí nebo na severu Evropy je to zhruba o 10 %. Ve střední Evropě byl průměrný růst nájmů podle Eurostatu rychlejší a oproti roku 2019 jsou tak v Česku zhruba o 19 % vyšší, zatímco v Polsku dokonce skoro o 40 %.

Průměry v západní Evropě ovšem často zkreslují, a pokud se zaměříme na největší metropole, je nedostatek nájemního bydlení v Evropě daleko markantnější. Jen od konce roku 2021 vzrostly nájmy v Berlíně nebo Londýně podle Financial Times zhruba o 20 % a v Lisabonu dokonce o 40 %.

Pokud by měl tento trend pokračovat, bude to mít pravděpodobně napříč Evropou jednu hlavní oběť – mladou generaci, která se snaží začít bydlet samostatně. Rychlý růst cen nemovitostí nejprve výrazně zhoršil dostupnost vlastnického bydlení a pokračující růst nájemného je pomalu ale jistě vytlačuje z trhu nájemního.

Mladí lidé proto mohou být často “odsouzeni” k výrazně delšímu soužití s rodiči. V Evropě se to v posledních letech v některých zemích začíná již výrazně projevovat – například v Irsku vzrostl podíl lidí ve věku 25-29 let žijících s rodiči ze 40 % (v roce 2019) na dnešních 68 %. To zatím naštěstí neplatí pro většinu evropských zemí včetně Česka – evropský průměr zůstává stabilní na 42 % a Česko se pohybuje lehce pod ním (34 %), Pokud by však rychlý růst nájmů pokračoval, situace se může změnit i v našich zeměpisných šířkách.

Profesor Rodrigo Martinez z londýnské UCL upozorňuje ve Financial Times, že takový trend může mít dalekosáhlé negativní sociální dopady. Jeho výzkum ukazuje, že pokud mladí lidé zůstávají o několik let déle se svými rodiči, může to mít velmi negativní dopady na start jejich pracovního i soukromého života. Mohou propásnout “okno příležitosti”, ve kterém se u většiny jejích vrstevníků „vytváří klíčové vztahy pro život” a mají pak podle Martinezova výzkumu zpravidla hůře placené práce, menší šanci skončit v trvalém vztahu, manželství a rodině s vlastními dětmi.


Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat