Trh nemovitostí v Česku i v celé Evropské unii zažíval po roce 2013 dlouhé období cenového růstu, které ukončil až rok 2023. Růst cen v poslední dekádě poháněla nejprve poptávka povzbuzená nízkými úrokovými sazbami. K velkému zrychlení tempa růstu cen došlo v letech 2021 a 2022, kdy do nemovitostí směřovaly finanční prostředky, které část lidí uspořila v průběhu pandemické uzávěry ekonomiky.
Jak popisuje ve svém měsíčníku Statistika & My Český statistický úřad, brzdou se stal až rok 2023, v němž pokles kupní síly související s vysokou inflací a nárůst úrokových sazeb zchladily nemovitostní trh. Loni proto index cen nemovitostí (HPI) v EU poprvé od roku 2013 klesl, konkrétně o 0,3 %.
Růst cen nemovitostí v EU se zastavil už ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, kdy došlo k mezičtvrtletnímu poklesu o 1,6%. V prvním čtvrtletí 2023 přišel další pokles o 0,7 % a po dvou nárůstech o 0,5 % a 0,7 % se rok uzavřel opětovným mezičtvrtletním poklesem o 0,3 %. Alespoň jeden mezičtvrtletní pokles HPI zaznamenala loni většina zemí EU. Výjimkami byly Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Malta, Portugalsko a Slovinsko. Za celý rok 2023 klesl index cen nemovitostí celkem v devíti zemích EU. Nejvíce se snížil v Lucembursku (–9,1%) a v Německu (–8,4 %). Silný německý propad byl zřejmě důvodem pro celkový pokles HPI v unii.
Ceny nemovitostí klesaly také v severní Evropě (Finsko, Švédsko, Dánsko). Naproti tomu dvouciferný přírůstek měl loni HPI v Chorvatsku (11,9%) a blízko deseti procentům nárůstu se nacházely také Bulharsko (9,9%) a Litva (9,8 %). Téměř ve všech zemích EU, s výjimkou Kypru, přírůstek zpomalil. Stále však přetrvávalo zřetelné rozdělení na novější a starší země EU.
V zemích východní poloviny EU rostly ceny nemovitostí výrazněji. Výjimkou ve skupině zemí, které vstoupily do EU po roce 2000, bylo Česko, kde ceny nemovitostí loni klesly o 1,7%. Ovšem během růstového období let 2013–2022 se index v Česku zvýšil o 129,3%, zatímco v celé Evropské unii se mezi lety 2014 a 2022 HPI zvýšil o 52,8%.
