Zatímco v uplynulých týdnech byla geopolitika prakticky jediným faktorem, který určoval trhům rytmus, nyní začínají investoři pozvolna přecházet do normálnějšího režimu a opět se zaměřují na klíčové makroudálosti, zejména zasedání centrálních bank. Přestože údajně probíhají jednání o příměří, tuhé boje pokračují a narůstá počet civilních obětí.
Konflikt zřejmě vstupuje do poziční fáze – tj. nebudou výrazné postupy, avšak může pokračovat ostřelování měst za použití těžké vojenské techniky. V tomto momentě se nejeví jako pravděpodobné uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou nebo přímá vojenská podpora ze strany NATO. Proto roztržka zůstane lokálním konfliktem a hlavní dopad na trhy tak probíhá přes zaceňování dopadů ekonomických sankcí.
Dne 16.3. má také Rusko zaplatit úroky na svých dolarových vládních bondech. Vzhledem k napjaté situaci a potřebě deviz, existuje značná pravděpodobnost, že Rusko platbu neprovede. Pak by se spustila třicetidenní grace period. Po jejím uplynutí by Rusko formálně zdefaultovalo. Tato akce by vyvolala výplatu CDS, což by se mohlo negativně podepsat na některých subjektech (které CDS prodávaly s cílem inkasovat prémii). Nicméně prodej CDS se týká spíše některých agresivnějších a spekulativních fondů.
Vládní bankrot Ruska by mohl způsobit určité utažení podmínek financování v eurozóně. Dominantním kanálem, který ovlivňuje ekonomický růst v eurozóně však zůstávají ceny energií.
Autorem textu je Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus
