Rozpočet je na tom s deficitem o 15 miliard lépe než loni

cv-galerie_ministr-stanjura_2
V prvním měsíci nového roku skončil státní rozpočet v deficitu ve výši 11,2 mld. Kč. To je přibližně o 15 mld. Kč lepší výsledek než v předchozím roce, ale nejde z tohoto úvodního čísla dělat velké závěry. Rozpočet může být ovlivněn nižšími příjmy, jelikož výkon tuzemské ekonomiky nemusí dosáhnout takové úrovně, kterou Ministerstvo financí původně předpokládalo.
Příjmy na začátku nového roku ovšem byly meziročně vyšší o takřka 10 % (+14,3 mld. Kč), když se zvýšilo inkaso daní o téměř 11 mld. Kč (+15,5 %) i v návaznosti na změnu rozpočtového určení daní. Výběr pojistného se navýšil o necelé 4 mld. Kč (+6,5 %). Naopak poklesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-3 mld. Kč).
Nicméně toto by se v průběhu roku mělo změnit vzhledem k novému finančnímu rámci z Evropské unie, díky čemuž by se měly navýšit i tuzemské investice. Významnější nárůst je v relativním vyjádření zaznamenán také u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,4 %), ačkoli absolutně se jedná o nárůst v uvozovkách jen o 1,5 mld. Kč.
Na dani z přidané hodnoty se vybralo o 10 % více než v minulém roce (+3,7 mld. Kč), což ukazuje na pokračující postupný růst spotřebitelských výdajů, které by i v letošním roce měly být tahounem tuzemské ekonomiky. Inkaso spotřebních daní se meziročně sice také zvýšilo o desetinu, nicméně je otázkou do budoucna, zda dále navyšovat tento typ daní. Jejich celoroční výnos poslední roky stagnuje, když pravděpodobně naráží na mantinely tzv. Lafferovy křivky. Kromě nižší spotřeby alkoholu či tabákových výrobků se Češi nejspíše uchylují k nákupům těchto komodit v sousedních zemích, kde je to cenově výhodnější.
Výdaje byly meziročně mírně nižší (-0,3 %, -0,5 mld. Kč), když se na jedné straně postupně ukončovala státní pomoc v oblasti energií (-12,5 mld. Kč), ale zvyšoval se objem financování výzkumu, vývoje a inovací (+8,7 mld. Kč). Nicméně navyšování finančních prostředků do této oblasti je zcela v pořádku a může pomoci české ekonomice v transformaci k vyšší přidané hodnotě.
V případě sociálních dávek došlo k nárůstu o více než 3 % na 2,6 mld. Kč, na čemž se nejvíce podílely výplaty důchodů v důsledku jejich řádné valorizace od začátku letošního roku. Kapitálové výdaje dosáhly v lednu výše 2,3 mld. Kč a byly tak o půl miliardy Kč nižší než v roce 2024. Leden ovšem bývá z tohoto hlediska tradičně slabý, a tak si budeme muset počkat na další měsíce, zda se státu podaří využít rekordně naplánované investice pro tento rok.
Z plnění státního rozpočtu za leden nelze dělat velké závěry. Je třeba počkat na další měsíce i v souvislosti s výkonem české ekonomiky. Zároveň je třeba pokračovat v reformních krocích, aby se veřejné finance nevymkly kontrole.

Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffisenbank

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat