Probíhající období v geopolitice je poznamenáno událostmi, které signalizují rostoucí rozpory mezi národy. První náznaky diplomatického průlomu v rusko-ukrajinském konfliktu (který trvá již šestý měsíc) se objevily s dohodou o dodávkách pšenice. Došlo také k dohodě mezi evropskými zeměmi o mechanismu dobrovolného snižování závislosti na ruském plynu. Tyto úspěchy však neměly dlouhého trvání.
To, že Rusko stále častěji využívalo své páky vůči evropskému bloku, výrazně snížilo dodávky plynu před zimou, nahrávalo pocitu energetické nejistoty a vyvolalo mezi zeměmi EU spěch s plněním cílů v oblasti skladování plynu. Stejně tak diplomatické úsilí ve válce nebylo úspěšné, protože série sabotážních aktivit zaměřených na ruská aktiva potenciálně rozšířila akční pole a nabídla prostor pro další eskalaci.
Mezitím americko-čínské soupeření, které tváří v tvář probíhající válce v Evropě ustoupilo do pozadí, dostalo nový impuls v souvislosti s návštěvou předsedy americké sněmovny na Tchaj-wanu. Tuto vysoce prestižní návštěvu doprovázela zostřená rétorika, po níž následovaly vojenské aktivity. Demonstrace odhodlání a vojenské síly mezi oběma světovými mocnostmi by mohla potenciálně uvést do pohybu řadu akcí s bezpečnostními důsledky v asijsko-pacifickém regionu.
Následujících pět rizikových témat souvisejících s geopolitikou vychází z hodnocení týmu ekonomů společnosti Dun & Bradstreet, kteří pokrývají 132 zemí, a které představují více než 99 % celosvětového HDP:
1. Eskalace rusko-ukrajinského konfliktu: Rusko by mohlo využít záminku, že Ukrajina používá na svém území zástupné síly, k ospravedlnění masivní vojenské eskalace, čímž by zvrátilo úspěchy diplomatického průlomu dosaženého při povolení vývozu pšenice z Ukrajiny. Současně by drobné kroky Evropy směřující k odpojení od ruských dodávek plynu mohly přimět Rusko k tomu, aby způsobilo členům EU krátkodobě značnou bolest prudkým snížením dodávek plynu. To by mohlo ohrozit dodávky energie podnikům, zejména v několika evropských zemích.
2. Konkurence mezi USA a Čínou: Nové kolo napětí, které následovalo po návštěvě předsedy americké sněmovny na Tchaj-wanu, by mohlo udržet vysokou teplotu. Pokusy o udržení a posílení manévrovatelnosti v okolních mořích by mohly vyvolat větší a delší vojenská cvičení v regionu. Mezitím by technologické oddělování nabíralo na obrátkách prostřednictvím legislativy a řady sekundárních sankcí a protisankcí. Nedostatečná spolupráce v souvislosti s obnoveným raketovým programem Severní Koreje by mohla vyvolat malé závody ve zbrojení v regionu, přičemž Jižní Korea a Japonsko by se snažily posílit své vlastní schopnosti. Společně s nedostatečnou spoluprací v oblasti obchodu a klimatu by to mohlo zvýšit bezpečnostní rizika a náklady na dodržování předpisů pro podniky.
3. Politika v oblasti klimatu: Rostoucí energetická nejistota v Evropě urychlí celosvětový tlak na energetickou transformaci mezi rozvinutými zeměmi s přístupem ke zdrojům. Na druhou stranu vysoce zranitelné země budou nuceny upřednostnit udržení světla v provozu pomocí provizorních opatření, jako je například uhlí. Stále více zemí se bude řadit do jedné ze dvou skupin: ty, které pokrok v oblasti klimatických cílů ignorují nebo ho zvrátily, a ty, které se k němu urychleně přibližují. Zatímco vlády budou určovat priority, podniky budou nadále trpět nejistotou.
4. Kybernetická zranitelnost: Kybernetický prostor je levnějším a pohodlnějším bojištěm pro státy, které mezi sebou válčí, nicméně škody páchá i na soukromých společnostech. S rostoucím geopolitickým napětím roste i míra ohrožení v kyberprostoru. Je také pozoruhodné, že tempo digitalizace během pandemie daleko předstihlo tempo modernizace schopností organizací v oblasti kybernetické bezpečnosti. V rámci sankcí je také mnoho podniků odříznuto od přístupu ke kritickým technologiím, což z krádeží duševního vlastnictví činí záležitost strategického významu.
5. Politika v EU: Pokračuje zkouška evropského vedení v oblasti unijní soudržnosti, imigrace, energetické bezpečnosti a klimatické politiky. V Itálii připravil odchod Maria Draghiho půdu pro nové volby, v nichž nyní vede krajně pravicová strana Bratři Itálie. Jejich volební úspěch pravděpodobně nezmění proatlantickou orientaci země, ale může na nějakou dobu ohrozit vztahy mezi Itálií a EU. Ve Francii bude navíc prezidentu Macronovi i nadále bránit v realizaci jeho legislativních priorit nedostatek parlamentní většiny. Vzhledem k tomu, že životní náklady zůstávají vysoké, může se v evropských zemích vrátit vlna populismu, na jejíž vlně se v nadcházejících volbách svezou euroskeptičtí a proruští populističtí lídři.
Z hlediska firem platí, že přelévání geopolitických konfliktů a otřesů v dodavatelském řetězci, dopad na státní finance a společenské napětí zvýšily rizika. Výsledek za 3. čtvrtletí roku 2022 zdůrazňuje, že osoby s rozhodovací pravomocí v podnicích musí mít připraveny pohotovostní plány pro případ náhlého narušení zdánlivě bezpečných dodavatelských řetězců a zvýšit povědomí o globálním ekonomickém prostředí a geopolitickém vývoji.
