Cenové napětí na trhu s energiemi nekončí. Jen s tím rozdílem, že hlavní pozornost přestala (tedy alespoň na čas) poutat cena plynu a místo toho se zájem analytiků a ekonomů obrátil směrem k ropě. Její cena v posledních dnech začala opět růst a stejným směrem zamířily i cenovky na tuzemských čerpacích stanicích.
Stejně jako v případě plynu je i cena ropy a její vývoj ve vleku mezinárodních událostí. Zatímco proti zvyšování ceny dosud hraje nižší růst ekonomiky v Číně, opačným směrem naopak působí blížící se embargo Evropské unie na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska.
A zřejmě bude ještě hůř. Skupina OPEC+, která sdružuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se před pár týdny dohodla, že sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Zástupci Saudské Arábie pak následně uvedli, že toto rozhodnutí bylo čistě ekonomické, bylo přijato na základě konsenzu a jeho záměrem bylo zohlednit rovnováhu nabídky a poptávky.
Tuto ohlášenou redukci mezi prvními zkritizoval americký prezident Joe Biden, který začal hovořit o nutnosti přehodnocení amerických vztahů se Saudskou Arábií.
Kriticky se k tomuto kroku nedávno vyjádřil i výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol, když na konferenci International Energy Week v Singapuru současné dění označil za „první skutečně globální energetickou krizi“.
Na Birolových tvrdých slovech nic nezměnil fakt, že díky nadprůměrným říjnovým teplotám byla spotřeba plynu v Evropě nižší než obvykle a jednotlivé státy tak mohly svižným tempem plnit své zásobníky.
Navíc kolem evropského pobřeží krouží mnoho tankerů se zkapalněným LNG a čekají až se uvolní kapacita na překládkových terminálech. Tyto faktory srazily ceny plynu na nejnižší ceny od června a všichni odběratelé, které nakupují za spotové ceny, mohou alespoň na čas vydechnout. Lze však očekávat, že s pokračujícím podzimem a nástupem zimy se tato situace změní.
Co udělá s cenami embargo?
Ale zpět k ropě. Její cena – hovoříme nyní o ropě typu Brent, která je pro evropské spotřebitele klíčová – v posledních dnech oscilovala mezi 90 a 94 dolary za barel a byla zhruba o deset dolarů dražší než před měsícem. (Pro úplnost dodejme, že barel ropy WTI Crude Oil je zhruba o čtyři až osm dolarů levnější).
Po zavedení embarga na dovoz ropy z Ruska, k němuž dojde do konce letošního roku, a utlumení těžby producentskými zeměmi OPEC, lze očekávat, že jí na trhu bude nedostatek a tudíž bude zdražovat.
Ředitel IEA Birol označil toto rozhodnutí OPEC za obzvláště riskantní. „Několik ekonomik po celém světě je na pokraji recese. A pokud uvážíme globální recesi, považuji toto rozhodnutí za opravdu nešťastné,“ prohlásil podle agentury Reuters Birol.
Jeho obavy sdílejí i čeští ekonomové. „Výhled na růst globální ekonomiky se pro rok 2023 zhoršuje, což ostatně v nové prognóze potvrzuje i Mezinárodní měnový fond. Vyšší ceny ropy kvůli nižší produkci OPEC samozřejmě pravděpodobnost slabšího ekonomického růstu zvyšují,“ upozorňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Podle analýzy IEA navíc v příštím roce vzroste poptávka po ropě o dalších 1,7 milionů barelů denně a tuto poptávku zřejmě nebude možné při aktivním embargu ruské ropy plně uspokojit. Světová poptávka po ropě by tak měla v příštím roce činit v průměru 101,3 milionu barelů denně. Významnou neznámou je i současná nejistota ohledně politiky nulového covidu v Číně a nemovitostní krize, které nyní podvazují robustnější ekonomický růst Říše středu.
Co na to české benzinky?
Růst cen ropy na světových trzích samozřejmě nezůstal bez reakce ani u českých čerpacích stanic. Výsledkem bylo zdražování, které bylo doslova skokové a podle statistik CCS v mezitýdenním srovnání se pohybovalo i o 1,50 až 1,80 koruny za litr paliva.
Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se dostala na nejvyšší hodnoty od začátku srpna, nafta je na nejdražších hodnotách zhruba od poloviny července. Pro úplnost dodejme, že pohyb ceny Naturalu 95 ovlivnil i konec režimu, kdy u něho byla přechodně snížena spotřební daň o 1,50 koruny na litr. U motorové nafty však toto snížení pokračuje i nadále a bude trvat až do konce příštího roku.
V některých evropských zemích vlády sáhly k zastropování cen či taktéž redukci spotřební daně či DPH v mnohem masivnějším měřítku, než tak učinila česká vláda a pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic tak byly jedny z nejvyšší v rámci celé Evropy.
Vzhledem k turbulencím na trzích a výše popsaným událostem však zřejmě není se zdražováním konec. “Inflace, vyjádřená jako meziroční změna růstu spotřebitelských cen, zůstane velmi vysoko až do konce letošního roku a i v první polovině roku 2023 je nutné počítat s dvouciferným růstem inflace,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
