Pokles inflace v říjnu v důsledku zavedení energetického úsporného tarifu jsme sice očekávali, překvapil nás ovšem svojí intenzitou – náš odhad 17,5 % (versus 18,0 % v září) patřil sice k nejnižším na trhu, i tak ovšem výrazně zaostal za realitou (-1,4 % meziměsíčně,15,1 % meziročně).
Překvapení jde výhradně na vrub metodice zapracování energetického úsporného tarifu a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Po jejich započítání podle ČSÚ v říjnu meziměsíčně zlevnila elektřina o 53,9 %. Naprostá většina ostatních částí spotřebitelského koše pak buď zdražovala v souladu s naším očekáváním anebo dokonce rychleji – to v případě potravin, oblečení nebo služeb v oblasti vzdělávání. I proto na rozdíl od celkové inflace, inflace jádrová zůstala v říjnu jen desetinku pod svým vrcholem na 14,6 %. Co čekat dál?
Klíčové pro celkovou dynamiku inflace v nejbližších měsících bude další zdražování cen energií. Předpokládáme, že dodavatelé elektřiny i plynu budou v listopadu a následně v lednu měnit své ceníky tak, že se značná část zákazníků (bez delších fixací) přiblíží cenám implikovaným vládními stropy. Současně s tím od ledna 2023 vyprchá efekt energetického úsporného tarifu a ceny elektřiny v CPI se opět výrazně zvýší.
V meziročním srovnání navíc bude sehrávat svoji roli v listopadu a v prosinci u plynu i elektřiny odpuštěná DPH v roce 2021 – nižší srovnávací základna by měla meziroční inflaci tlačit vzhůru. I když odhady inflace zůstávají v dnešní době velmi nejisté, předpokládáme, že na přelomu roku ještě výše zmíněné faktory posunou inflaci vzhůru (i když spíše jen do blízkosti 17 %). Od začátku roku 2023 pak předpokládáme postupné odeznívání vysokých cen energií z inflace.
Nejistota inflační prognózy přitom zůstává extrémní nejen kvůli vysoké volatilitě samotných energií, ale zejména kvůli řadě metodických “neznámých” (řada parametrů včetně podílu zákazníků na jednotlivých typech energetických smluv zůstává neznámá).
Z pohledu ČNB nakonec více než úroveň inflačního vrcholu i než dynamika energetické inflace bude důležitější “perzistence” inflace v ostatních složkách spotřebitelského koše. Zatímco u některých položek (jako imputované nájemné) vidíme již také odeznívání, velká část inflace potravin a služeb bude mít podle našeho názoru výraznější perzistenci.
I proto nadále očekáváme velmi pomalé odeznívání inflace v průběhu roku 2023 a průměrnou inflaci za celý příští rok v okolí 10 %. Vyšší perzistence jádrové inflace bude hlavním argumentem pro delší stabilitu úrokových sazeb – start pozvolného uvolňování měnové politiky nadále vidíme nejdříve v druhé polovině příštího roku.
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
