Průmyslová produkce se v únoru bez sezónního očištění snížila meziročně o 1,4 %. To je menší pokles, než který jsme odhadovali. Mediánová predikce trhu byla stejná (-2,6 %). Po sezónním očištění se ale výroba zvýšila o 1,5 %, přičemž meziměsíční nárůst činil dokonce 1,7 %.
Meziroční navýšení výroby o 1,5 % (po sezónním očištění) byl dán nízkou srovnávací základnou loňského roku, kdy se kvůli neobvykle teplému počasí nevyrobilo tolik elektřiny a plynu pro účely vytápění. Zvýšila se produkce v potravinářském průmyslu, ve výrobě strojů a zařízení či ve výrobě elektrických zařízení, ale ani v jednom případě se nejednalo o výraznější nárůst.
Pokles byl evidován v případě výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení či ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Ta byla ovšem ovlivněna vyšší srovnávací základnou a dlouhodobými kontrakty, které jsou aktuálně ve fázi dlouhodobé rozpracovanosti.
Klíčový zpracovatelský sektor stagnoval a prakticky totéž platí i pro automobilový průmysl, který na tom byl ve srovnání s minulým únorem lépe pouze o 0,5 %. Již tak obtížné podmínky českého průmyslu se ještě zhorší vzhledem k oznámeným clům ze strany USA na veškerý dovoz. Zboží z Evropské unie je zatíženo 20% celní sazbou a na auta jsou uvalena dokonce cla ve výši 25 %.
Český export do USA sice není významného charakteru, ale efekt může být silný skrze Německo a Slovensko. Právě pro tyto dvě země je totiž americký trh ve značné míře tím koncovým a český export míří nejvíce právě do Německa a Slovenska.
Hodnota nových zakázek se opět snížila, tentokrát o 1,3 %. Jejich hodnota ze zahraničí poklesla o 0,3 % a z tuzemska o 3,1 %. I v tuto chvíli klesla hodnota nových zakázek pro automotive (-1,7 %), přičemž se české automobilky budou muset vyrovnávat se silnou čínskou konkurencí, která dorazila již i na tuzemský trh. Společnost BYD představila v posledních dnech elektromobil, kterým chce prorazit na českém, ale obecně i středoevropském trhu.
Trend klesající zaměstnanosti v průmyslu pokračuje, když i v únoru se snížila o 2 %. Naproti tomu tempo nárůstu průměrné mzdy v tomto odvětví výrazně zpomalilo z 5,9 % v lednu na 3,7 %. Průmysl, který byl citelně zasažen energetickou krizí, vyčerpává své rezervy a již není schopen držet stávající počet zaměstnanců a těm, kteří zůstanou, není schopen zvyšovat mzdy tak jako v předchozích letech.
Průmysl ani do roku 2025 nevstoupil pravou nohou. Zejména skokový nárůst nákladů předchozích tří let a nízká zahraniční poptávka se podepisují na útlumu českého průmyslu a tyto faktory dosud nepominuly. Do toho Donald Trump zasadil další nepříjemný špalíček svými cly na veškerý dovoz, čímž odstartoval horkou fázi celní války.
Letošní rok tak bude pro tuzemský průmysl opět velmi náročný. Po dvou letech poklesu očekáváme v lepším případě jeho kladnou stagnaci, ale vzhledem ke zmíněným faktorům existuje reálné riziko poklesu výroby třetí rok v řadě.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
