Průmyslová výroba bez kalendářního očištění spadla v meziročním srovnání během srpna o 4,2 %. To je výrazně horší výsledek, než se kterým počítala naše i tržní predikce. Ani očištěný údaj nenabízí optimističtější obrázek, když produkce průmyslu poklesla o 1,3 %.
Pokud však vezmeme oba prázdninové měsíce a porovnáme je s loňskem, výroba produkce byla téměř totožná. Pozitivní čísla z předchozích měsíců sice mohla naznačovat světlejší budoucnost našeho klíčového sektoru, ale rizika nepominula v čele s negativními dopady amerických cel.
Hlavním důvodem srpnového poklesu průmyslu byl zejména skokový pokles ve výrobě počítačů a elektronických a optických přístrojů. Produkce v tomto odvětví spadla o více než 15 %. Dalším negativem srpnového reportu je výrazné snížení ve výrobě strojů a zařízení, a to konkrétně o 7,2 %. Pro nás klíčový automobilový sektor po několika měsících růstu zaznamenal pokles o více než 2 %.
Na druhé straně největší meziroční nárůst byl evidován ve farmacii, kde se výroba zvýšila o více než 7 %. V souladu s našimi odhady pak výroba energií měla pozitivní dopad na průmysl a pomohla mu tak nepoklesnout ještě výrazněji. Kladně ovlivnila průmysl také výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, která stoupla o necelých 6 %.
Hodnota nových zakázek pak relativně korespondovala s výše popsanými čísly. Největší propad byl zaznamenán ve výrobě počítačů a elektronických a optických přístrojů, a to o více než 15 %, což poukazuje na pravděpodobně nelehké období tohoto odvětví v dalších měsících. V procentních bodech však největší negativní dopad na nové zakázky měl automotive, kde hodnota nových zakázek poklesla o více než 8 %, ačkoli je třeba zmínit, že to je dáno vyšší srovnávací základnou loňského roku.
V červenci naopak jejich hodnota vzrostla o 15 % (z důvodu nižší srovnávací základny). Statistický efekt se tak během prázdnin vykompenzoval. Růst nových zakázek byl evidován pouze u ostatních dopravních prostředků (9,6 %), kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (4,8 %) a farmacii (2,7 %). Celkově hodnota nových zakázek poklesla o 5,5 %, přičemž se na tom podobně podílely jak zahraniční (-6,3 %), tak i domácí (-4,1 %) zakázky.
Co se týká vývoje zaměstnanosti v průmyslu, ta již několik měsíců klesá o 2 % a ani srpen nepřinesl v tomto směru výjimku. Na druhé straně tempo růst mezd zpomaluje z červnových 6,9 % přes červencových 5 % až na aktuální 4 %. Nelichotivá ekonomická situace v našem průmyslu se začíná více odrážet na menším nárůstu mezd pro zaměstnance zde pracující.
I přes solidní čísla v posledních měsících se potvrzuje naše hypotéza, že průmysl se sice odrazil ode dna, ale nemá před sebou lehké měsíce. Nadále jej trápí slabá zahraniční poptávka, především ve spojitosti s pouze mírným oživením ekonomik v Evropě a primárně Německu. Stimul by pak měl přinést německý fiskální balíček, nicméně v tuto chvíli je spíše na papíře, ale reálnější kroky zatím chybí. Právě jeho vývoj bude klíčový pro český průmysl, přičemž předpokládáme, že by měl kompenzovat negativní dopady amerických cel.
Za celý letošní rok očekáváme, že se průmyslová produkce zvýší o přibližně 1 % a v příštím roce bude oživení pokračovat, nicméně rizika jsou vychýlena spíše ke slabšímu výkonu.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
