Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu pro květen dopadl zklamáním. Naše i tržní prognóza očekávala mírný nárůst z 48,9 na 49,3 bodů, místo toho došlo k poklesu indexu na rovných 48 bodů. Takto nízkou hodnotu nepredikoval nikdo v rámci analytické obce.
Důvodem poklesu je zejména stále nízká poptávka, když zrychlil pokles objemu výroby a zároveň se snížil počet nových zakázek. Negativně tuto situaci ovlivňuje zejména aktuální obchodní nejistota, která se projevuje na nižších objednávkách ze zahraničí. Ale ani domácí poptávka zatím nedosahuje dostatečné výše.
Ze sektorového hlediska je pro českou ekonomiku nejzávažnější zjištění, že obavy panují zejména pro nás v klíčovém automobilovém sektoru. Utěšovat se můžeme alespoň přetrvávajícím optimismem mezi podnikateli, který je na nejvyšší úrovni za tři roky. Nicméně pokud se nedostaví hmatatelné zlepšení, optimismus může brzy vyprchat.
Zhoršení provozních podmínek ve zpracovatelském průmyslu je ovšem dáno i dalšími faktory, a ne pouze slabou poptávkou. Firmy evidovaly problémy s dodávkami potřebných surovin včetně potravin z důvodu nedostatků v zásobování. Zároveň se zvýšily inflační tlaky, když dále mírně rostly ceny vstupů. Firmy proto zareagovaly zvýšením cen svých výstupů.
Nicméně tempo je zatím velmi umírněné a podíváme-li se na statistiku cen v průmyslové výrobě, tak ty během února až dubna meziměsíčně i meziročně poklesly. Ty tlačily dolů zejména ceny energií (včetně pohonných hmot), přesto firmy uvádějí, že výdaje za energie se jim zvyšují.
Společnosti působící v tomto odvětví se kvůli nedostatečné poptávce dále snažily optimalizovat svou výrobní činnost. Vzhledem k vyšším cenám vstupů omezily svou nákupní aktivitu, a naopak více využívaly skladové zásoby. V případě hotových výrobků ovšem došlo k nárůstu zásob, což firmy v rámci průzkumu vysvětlují opožděnými dodávkami a nesplacenými fakturami.
To může signalizovat rostoucí napětí v sektoru, které se může mimo jiné projevit ve vyšším nárůstu nezaměstnanosti. Ostatně zaměstnanost v sektoru se dále snížila, ale tempo propouštění zvolnilo.
Zdálo se, že český průmysl pomalými krůčky směruje konečně k překonání krizového období, a to navzdory celním hrozbám. Nyní ovšem udělal krok zpět, když index nečekaně poklesl na úroveň 48 bodů. Další vývoj bude záviset především na geopolitické situaci. Firmy ve zpracovatelském průmyslu zůstávají optimistické, věří v obrat a v nárůst poptávky.
Pokud se ale tak brzy nestane, a do toho všeho promluví Donald Trump se svou celní politikou, optimismus může vyprchat jako pára nad hrncem. A to je to poslední, co by český průmysl, potažmo celá ekonomika, potřebovala.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
