Globální vývoj během letošního jara dočasně vyhnal české výnosy nad jejich rovnovážnou úroveň, a to v určitých momentech až o zhruba 0,4 procentního bodu. V posledních týdnech se situace poněkud uklidnila, k čemuž kromě vývoje v USA přispěla i Evropská centrální banka úpravami programu PEPP. Tento trend bude pokračovat i v nejbližších měsících a bude tak působit proti rostoucím očekáváním na zvyšování sazeb ČNB, odhadují analytici Raiffeisenbank Vít Hradil a Helena Horská.
„Od českých výnosů tak předpokládáme již jen umírněný růst, tažený hlavně rozhodnutími českých centrálních bankéřů.“ píší. Střednědobým rizikem této prognózy je ovšem rozpočtová politika české vlády. „Ta se dosud neodhodlala představit uvěřitelný plán na post-pandemickou konsolidaci veřejných financí a navzdory četným varováním odborné veřejnosti – a nejnověji i ratingové agentury Moody’s – nadále pracuje s výhledem na pokračování v dříve nevídaných stamiliardových deficitech i po odeznění pandemie. Tím Česko riskuje ztrátu důvěry finančních trhů a následný růst požadovaných výnosů,“ konstatují Horská a Hradil.
Ti také připravili analýzu „Dluhopisy v době pandemie a proč rostly a zdali ještě porostou“
Klíčové závěry studie:
- České výnosy se vzpamatovaly nečekaně rychle
- Pandemie proměnila i strukturu držitelů českých dluhopisů
- Spready v Česku rostou, v Polsku relativně stabilní
- Jen částečně to lze vysvětlit domácí měnovou politikou
- Silný vliv mají globální faktory
- Střednědobým rizikem této prognózy je ovšem rozpočtová politika české vlády
