Německé vývozy jsou v dlouhodobém útlumu. V posledních deseti letech nedokázal německý čistý export přispět pozitivně k dynamice německého HDP, což je na ekonomiku s historickou přezdívkou “exportní mašina” dost žalostný výsledek. Za stejnou dobu se podíl Němců na globálních vývozech snížil z necelých 10 % na zhruba 7,5 %.
Na vině je především rostoucí konkurence ze strany Číny. Ta se projevuje, jak se ukazuje v řadě německých odvětví od specializovaného strojírenství, přes automotive po zdravotní pomůcky, v zásadě dvojím způsobem. Německé výrobky ztrácejí svoji pozici na důležitém čínském trhu a současně čínští výrobci získávají podíl na řadě zahraničních trhů (zejména v asijských ekonomikách) – podíl Číny na globálních vývozech za poslední dekádu proto vzrostl z přibližně 12 % na cca 16 %.
Dalším bolestivým bodem při pohledu do budoucna může být americký trh, na kterém končí okolo 10 % německých vývozů. Pokud nakonec bude platit stávající rámcová dohoda, vzroste letos efektivní celní sazba na německé zboží v USA z 1 % lehce nad 15 %. Zatím sice v číslech nevidíme výraznější dopad do německého průmyslu, pro další dynamiku německých exportů je to však bezesporu komplikace.
Má tedy Německo šanci ztráty na čínsko-amerických exportních frontách nahradit? Na jedné straně se podobně jako celá EU může snažit více oslovovat jiné zajímavé trhy – od Indie po Jižní Ameriku. Výrazný skrytý potenciál ovšem leží jinde, a to uvnitř Evropské unie samotné.
Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu na vnitřním evropském trhu se zbožím stále existují výrazné mimocelní bariéry komplikující obchod, které odpovídají clům zhruba ve velikosti 44 %. Jejich odstraňování však bohužel častokrát bránily i vybrané německé podnikatelské svazy, které se bojí na domácím trhu výraznější konkurence.
A druhou šancí pro největší evropskou ekonomiku může být volba zcela jiné než exportní cesty – snížení svojí závislosti na vývozech zboží z dílny velkých průmyslových podniků a nechat více “rozkvést” sektor služeb. To však nebude nic jednoduchého a rychlého a vyžadovalo by to velké změny na trhu práce, na které zdá se německá společnost zatím není úplně připravena.
Autorem komentáře je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
