Proč “napínavé” francouzské volby dopadají i na české trhy?

Francouzské parlamentní volby startující o tomto víkendu přináší i pro českou ekonomiku a trhy řadu důležitých otázek. Ostatně česká koruna v reakci na rozhodnutí prezidenta Macrona rozpustit Parlament oslabila přibližně o 0,5%. O co se tedy z pohledu české ekonomiky hraje?

Pokud by krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové po volbách bylo schopné sestavit vládu, těžko asi očekávat, že se budou realizovat některé důležité projekty směřující k dokončení jednotného vnitřního trhu. Dokončení kapitálového trhu, zejména pak trhu s rizikovým kapitálem, zcela správně zdůrazňoval prezident Macron jako základní nástroj k posílení evropské konkurenceschopnosti.

Lví díl práce ovšem leží v kvalitní implementaci a odstraňování regulatorních bariér na národních úrovních. Program krajně pravicového nacionalistického Národního sdružení míří přitom zcela opačným směrem – k uzavřenější Francii. Krajní pravice ve Francii hovoří například o potřebě zavést přednostní právo pro francouzské společností ve veřejných zakázkách nebo o vystoupení z vnitřního trhu s elektřinou. To jsou vše kroky, které vnitřní trh narušují a kde by se Francie dostala do přímého střetu s Evropskou komisí jako strážkyní pravidel.

Dokud bude ve své funkci prazidentem Emanuel Macron, bude sice manévrovací prostor jakékoliv krajně krajně pravicové vlády omezený, ale “leadership” Francie v oblasti vnitřního trhu a konkurenceschopnosti zcela zmizí. Recepty připravované bývalým premiérem Mariem Draghim pak lehce mohou skončit založené v šuplíku.

To by byla špatná zpráva pro malé, otevřené ekonomiky jako Česko, jejichž prosperita závisí kriticky na konkurenceschopnosti Evropy a funkčnosti vnitřního trhu.

Dalším problémem pak mohou být rozpočtové plány Národního sdružení Marine Le Penové. Pokud by se měly zejména daňové škrty realizovat v plné síle, mohou navýšit deficity veřejných financí Francie o 1 – 2% HDP – tj. z dnešních zhruba 5% k 7% HDP. To by byla velká zatěžkávací zkouška pro staro-nová rozpočtová pravidla EU, která již dnes v případě Itálie a Francie ukazují na potřebu poměrně výrazné fiskální konsolidace (redukce výdajů o cca. 0,9% ročně).

Pokud by se Francie vydala zcela opačným směrem a Evropská komise nad tím shovívavě “přimhouřila oko”, byla by kredibilita rozpočtových pravidel “v troskách” a rizikové prémie u více zadlužených ekonomik by dál narůstaly. A to historicky vzato nikdy nebyla dobrá zpráva ani pro středoevropská aktiva včetně koruny.


Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat