Pro snížení sazeb ČNB hlasovali jen dva členové bankovní rady

cnb_bankovni_rada_01

Snížení úrokových sazeb na zasedání sedmičlenné bankovní rady ČNB v listopadu neprošlo. Pro snížení sazeb o 0,25 p. b. hlasovali jen dva členové bankovní rady (Frait a Holub?), což nestačilo. Zbylých pět centrálních bankéřů hlasovalo pro stabilitu úrokových sazeb. Hlavní sazba, 2týdenní repo, tak zatím i nadále setrvává na úrovni 7 %. ČNB tak volí o poznání opatrnější přístup než její polská kolegyně NBP, která v září prudce snížila úrokové sazby o 0,75 p. b. To, že dnes ČNB sazby nesnížila a zároveň avizovala jen velmi pozvolné a opatrné snižování sazeb v průběhu nejbližších čtvrtletích, se odrazilo i do posílení koruny vůči euru pod hladinu 24,50 CZK/EUR.

Základní tezí, která se prolínala tiskovou konferencí s guvernérem Michlem, bylo jednat opatrně a hlavně nic neuspěchat. Michl několikrát zdůraznil řadu proinflačních rizik, která zůstávají víceméně stále shodná a točí se především kolem hrozby ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, lednového přecenění zboží a služeb, rychlejšího růstu mezd a samozřejmě i kolem expanzivní fiskální politiky. Za pozornost stálo to, že když guvernér vysvětloval dnešní rozhodnutí bankovní rady, tak zmínil i dočasně vyšší inflaci ve 4. čtvrtletí letošního roku kvůli efektu úsporného tarifu a s tím spojené riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání. Podle Michla zároveň v posledních měsících došlo k uvolnění měnových podmínek prostřednictvím oslabení kurzu koruny.

V nové prognóze ČNB došlo k výraznější změně k horšímu především u HDP. Pro letošek ČNB nově očekává pokles HDP o 0,4 % a v příštím roce růst jen o 1,2 %. Výhled na příští rok může na první pohled působit možná až příliš pesimisticky, ale když zvážíme řadu rizik, kterým česká ekonomika čelí, tak je růst HDP lehce přes 1 % realistickou prognózou. Změna v prognóze se pro příští rok nevyhnula ani spotřebitelské inflaci – nově 2,6 % místo 2,1 %. Výhled na příští rok tak nevypadá úplně optimisticky – slabý růst ekonomiky a o něco vyšší inflace, ale přeci jen relativně v blízkosti 2 %. Výhled na tržní úrokové sazby nemá smysl až tolik řešit, protože guvernér Michl celkem jasně avizoval, že se bankovní rada nebude modelem příliš řídit a sazby půjdou dolů pomaleji, než ukazuje výhled na tříměsíční PRIBOR.

Suma sumárum, ČNB bude mít další možnost snížit úrokové sazby v prosinci. Otázkou je, zda se v bankovní radě najdou alespoň další dva centrální bankéři, kteří se připojí k listopadové dvojici. Celkově se může velmi dobře stát, že si bude chtít bankovní rada počkat až na lednové přecenění cen včetně dopadů regulovaných cen (elektřina) do inflace. V tom případě by ČNB letos sazby nesnížila a k prvnímu snížení sazeb by tak došlo až v únoru. Výsledně podle mě i nadále platí, že není tak důležité, jestli začne ČNB snižovat sazby ještě letos nebo až v 1. čtvrtletí 2024, ale to, jak rychle bude snižovat sazby v průběhu příštího roku.


Autorem textu je Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat