Česká ekonomika v roce 2024 poroste, očekává se růst HDP o 1,5 % a pokles průměrné roční inflace z loňských 11,6 % na 3,3 %. Předpovídá to společnost Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemí světa. Zároveň kvartálně přezkoumává rizika ve 13 hlavních odvětvích ve 28 zemích, které představují zhruba 88 % světového HDP.
Největším rizikem pro pozitivní vývoj tuzemského hospodářství je situace v Německu. Zhoršená kondice německé ekonomiky, kam směřuje třetina veškerého českého exportu, se začíná projevovat meziročním poklesem dovozu do Německa i zhoršující se platební morálkou.
Globální ekonomický růst v roce 2024 již třetím rokem v řadě zpomalí. Po loňských 2,6 % společnost Coface očekává hodnotu růstu 2,2 %. Vzhledem k nevýraznému výkonu eurozóny, americké i čínské ekonomiky, bude globální ekonomický růst tažen především rozvíjejícími se
ekonomikami.
Odpovídá tomu také hodnocení rizik zemí, které společnost Coface zlepšila ve 12 případech, z nichž devět připadá právě na rozvíjející se ekonomiky (např. Albánie, Gruzie nebo Rumunsko). Z hlediska kvartálních hodnocení sektorových rizik dopadl nejlépe automobilový průmysl a energetika, zhoršení naopak zaznamenal papírenský průmysl.
Česká ekonomika se zotaví z recese, růst HDP však bude pozvolný. „V našich analýzách a předpovědích používáme pro vyhodnocení rizik osmistupňovou škálu od velmi nízké (A1) až po extrémní (E). V případě České republiky zůstává hodnocení rizika země na stupni přijatelné (A4), a hodnocení podnikatelského prostředí na stupni nízké (A2),“ říká Rudolf Kypta, generální ředitel společnosti Coface pro Českou republiku a Slovensko.
Coface předpovídá, že HDP České republiky letos poroste o 1,5 %. Průměrná roční inflace naopak klesne na 3,3 %, tedy na inflační hodnoty z let 2020 a 2021. Česká republika je jednou ze zemí, kterým společnost Coface zlepšila kvartální hodnocení sektorového rizika automobilového průmyslu.
Podobně je na tom také sousední Polsko. V obou těchto zemích došlo také ke kvartálnímu zvýšení maloobchodních tržeb, a tedy zlepšení hodnocení maloobchodního sektoru. „Očekáváme postupné oživení spotřeby domácností díky rostoucím reálným mzdám, v důsledku klesající inflace a pravděpodobnému snižování úrokových sazeb,“ dodává Rudolf Kypta.
