Polská ekonomika v letech 2023 až 2025 předvádí dynamičtější růst mezd ve srovnání s Českou republikou, což podle analytiků odráží rozdílný ekonomický vývoj, odlišnou mzdovou politiku a strukturální faktory. Data ukazují, že nominální růst mezd v Polsku je často dvojnásobný oproti Česku, což posiluje kupní sílu polských domácností a životní úroveň.
Podle dat portálu JenPráce.cz dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Polsku v posledním čtvrtletí 2024 hodnoty 8 477 PLN (přibližně 49 190 Kč), zatímco v Česku se pohybovala na úrovni 46 924 Kč s nominálním růstem 7,1 % za rok 2024. „Polsko se z pandemického šoku a energetické krize zotavilo rychleji,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik JenPráce.cz. Eurostat navíc uvádí, že Polsko v roce 2024 zaznamenalo nejrychlejší růst průměrné hodinové mzdy v EU – meziročně o 19 %.
Klíčovým motorem růstu je agresivní politika minimální mzdy. Ta v Polsku vzrostla v lednu 2024 na 4 242 PLN (+21,55 % meziročně), v červenci na 4 300 PLN a v lednu 2025 na 4 666 PLN. „Tyto nárůsty tlačí na platy v nižších kategoriích a mají dominový efekt na celou ekonomiku,“ dodává Španěl. V Česku se minimální mzda zvýšila z 18 900 Kč v roce 2024 na 20 800 Kč v roce 2025, což představuje růst o 10,05 %. Tlak na vyšší platy však zůstává mírnější.
Růst mezd v Polsku podporuje vyšší inflace (4,1 % v květnu 2025 oproti 2,4 % v Česku) a silnější ekonomické oživení s růstem HDP o 2,9 % v roce 2024 (v Česku 1,1 %). „Rychle rostoucí ekonomika zvyšuje poptávku po pracovní síle, což nutí firmy nabízet vyšší mzdy,“ upozorňuje Španěl.
Napjatý trh práce v obou zemích zhoršuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v IT, zdravotnictví či stavebnictví. V Česku navíc odliv pracovníků do Německa a Rakouska komplikuje situaci, i když ukrajinští uprchlíci částečně zaplňují méně kvalifikované pozice.
Silný růst mezd v Polsku zvyšuje spotřebitelskou důvěru a domácí poptávku, ale přináší i rizika.
„Udržitelný růst mezd vyžaduje odpovídající produktivitu, jinak hrozí tlak na firemní marže a inflaci,“ varuje Španěl. Polsko v roce 2024 vykázalo rozpočtový deficit 6,6 % HDP, což zvyšuje otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti expanzivní politiky. V Česku naopak nižší inflace a stabilnější růst mezd přispívají k reálným mzdovým ziskům, avšak ekonomika zůstává závislá na zahraniční poptávce.
„Rozdílný vývoj mezd v Polsku a Česku ukazuje, jak klíčovou roli hrají makroekonomické faktory a vládní politiky. Otázkou zůstává, jak obě země vybalancují růst a stabilitu,“ konstatuje Španěl.
