Středeční zasedání NBP přineslo velmi překvapivý výsledek, když NBP, respektive tamní bankovní rada RPP (Rada Polityki Pieniężnej), zvýšila úrokové sazby. Hlavní úroková sazba tak byla posunuta na 0,5 % z 0,1 %. Vzhledem k tomu, že se v Polsku aktuálně inflace nachází na 20letém maximu (v září předběžně 5,8 %), tak je vlastně samotné zvýšení sazeb zcela pochopitelné. Na druhé straně pro ty, kteří pravidelně sledují zasedání RPP, tiskové konference s A. Glapińskim a rozhovory s polskými centrálními bankéři, středeční rozhodnutí NBP překvapivé je, píše analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák a pokračuje:
Zvýšení sazeb se samozřejmě promítlo i do prudkého posílení zlotého. Jen ve středu si zlotý připsal vůči koruně k dobru přes 1,5 % a obchodování se přesunulo od hladiny 5,50 těsně pod úroveň 5,60 CZK/PLN. Zlotý se krokem NBP zároveň pravděpodobně vymanil ze silného prodejního tlaku a šance na oslabení zlotého pod hladinu 5,50 CZK/PLN se pro 4. čtvrtletí výrazně snížily.
Zatímco zbylé dvě regionální centrální banky (ČNB a MNB) aplikují tzv. forward guidance a účastníky finančního trhu na své kroky dopředu lépe či hůře připravují, tak NBP ve středu předvedla v kontextu svých posledních zasedáních trochu názorový veletoč. Pro vyšší sazby se v NBP totiž dlouhodobě vyslovovala pouze trojice Zubelewicz, Gatnar, Hardt, zatímco zbylí členové RPP včetně A. Glapińského měli tendenci zrychlování inflace spíše bagatelizovat.
Na druhé straně se během září dostalo téma inflace společně s dolem Turów na vrchol mediálního zájmu v Polsku a září bylo zároveň i měsícem, kdy centrální banky začaly globálně zvyšovat úrokové sazby (namátkou např. ČR, Maďarsko, Norsko, Brazílie či v tomto týdnu Nový Zéland) a určitý názorový posun akcentoval i americký Fed. Suma sumárum polští centrální bankéři se svým názorem na inflaci dostávali pod stále větší tlak, který s dalším zrychlením zářijové inflace vyústil ve středu právě zvýšením sazeb. Alespoň takto si lze vysvětlit to, že se RPP konečně rozhoupala s vysokou inflací něco dělat.
Informační zpráva, kterou RPP vydává vždy po svém rozhodnutí, byla sice pořádně proškrtána, ale až natolik zásadních změn nedoznala. RPP si i nadále výslovně vyhrazuje právo intervenovat proti zlotému a používat i další nástroje měnové politiky, čímž je pravděpodobně myšlen program nákupů cenných papírů (QE).
Jaká bude budoucnost QE v Polsku bude dnes odpoledne možná probírat A. Glapiński, případně se to dozvíme v příštím týdnu, kdy je naplánována aukce NBP. O dalších krocích RPP tak lze zatím pouze spekulovat. Vzhledem k rychlému růstu HDP a prudké inflaci je nejpravděpodobnějším scénářem pozvolné zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních RPP. Rychlou normalizaci měnové politik například po vzoru ČNB však očekávat nelze.
