Pokud Německo zastaví vývoz plynu, Česko s Rakouskem zachrání jen solidarita

gas-stove-g5280f6b3a_1280

Česko a Rakousko s napětím sledují situací v Německu. To je dnes nejen největším spotřebitelem ruského plynu, ale také jeho největším reexportérem. Pokud dojde k přerušení dodávek mezi Ruskem a Německem, obě země budou závislé na případné německé solidaritě, upozorňuje ve svém textu síť webů Euractiv zaměřených na dění v EU.

Jak vypočítává,  v květnu Německo vyvezlo do sousedních zemí šest miliard metrů krychlových plynu. O měsíc později se však začaly projevovat problémy. Ruský Gazprom totiž výrazně omezil dodávky plynu do Německa skrze plynovod Nord Stream 1. Množství plynu přepravovaného z Německa do Česka dceřinou společností Gazpromu Gascade v návaznosti na to kleslo od 16. června o 60-80 %. Vyplývá to z dat Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).

Sousedé Německa jsou znepokojení především tím, že 11. července se toky mezi Ruskem a Německem zastaví úplně kvůli údajné rekonstrukci plynovodu Nord Stream. „Osobně nejsem optimistou,“ řekl český vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) na dotaz redakce EURACTIV.cz.

Podobné obavy panují i ve Švýcarsku. Přibližně 75 % švýcarského plynu proudí přes Německo a země nemá žádné zásoby plynu. V květnu vláda pověřila plynárenský průmysl, aby vytvořil další zásoby plynu v sousedních zemích a zajistil další možnosti nákupu neruského plynu.

Podobně znepokojené Rakousko v úterý nařídilo, aby velkoodběratelé plynu přešli na alternativní paliva, především na ropu. „V současné době se potýkáme s nejistou situací. Nemohu vás ujistit, že zásoby budou na této úrovni pokračovat, ani nemohu předpovědět, jak se zachová Vladimir Putin,“ uvedla rakouská ministryně energetiky Leonore Gewesslerová.

Česko, Rakousko i Švýcarsko tak doufají v solidaritu, tedy v pomoc ostatních členských států.

„Na evropské úrovni je důležité si zaktualizovat ten princip solidarity, který už dnes legislativa zná. To znamená, že členské státy, když taková situace nastane, si mají plyn sdílet, aby zachovaly plyn alespoň pro domácnosti a kritickou infrastrukturu,“ prohlásil Jurečka na konferenci o energetické bezpečnosti měst a obcí.

Podobný přístup zaujalo i Rakousko. Gewesslerová apelovala na celoevropskou koordinaci národních krizových plánů a „solidární“ řešení.

Pro Švýcarsko, které není zemí EU, může být situace ještě složitější. Švýcarsko a Německo v současné době jednají o „smlouvě o solidaritě“, která by jim měla v případě energetické krize vzájemně pomoci. Neexistuje ale žádná záruka, že to bude fungovat.


Autoři textu jsou Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de, Janos Allenbach-Amman, Aneta Zachová a Bartosz Sieniawski.

 

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat